Když v dubnu tohoto roku zveřejnil mezinárodní tým složený z 347 vědců první snímek černé díry šlo o obrovský průlom ve vesmírném bádání. A dnes se lidstvo posouvá o další krůček vpřed. Díky odborníkům z NASA, kteří zveřejnili simulaci černé díry ukazující tok světla v jejím okolí.
Do jara 2019 jsme netušili, jak vlastně černá díra vypadá. Věděli, nebo tedy s velkou pravděpodobností jsme tušili, že skutečně existuje, ale nikdy předtím se nám ji nepodařilo zachytit. Teprve po dlouhé a náročné práci se to podařilo mezinárodnímu týmu 347 odborníků, který za svůj objev získal ocenění Breakthrough Prize Foundation, které je považováno za jakýchsi vědeckých oscarů.
Odborníci z NASA nyní vytvořili simulaci černé díry, která ilustruje to, jak její gravitace dokáže deformovat okolí. Vizualizace simuluje typický vzhled černé díry, kdy se hmota hromadí v extrémně horkých akreční disk. Silná gravitace černé díry pak ovlivňuje tok světla v discích a vytváří obraz, který je nám znám od dubna tohoto roku.
Zatímco v blízkosti centra černé díry se plyn pohybuje rychlostí přibližující se rychlosti světla, na vnější části disků je již rychlost o něco pomalejší. Právě díky tomu můžeme na černé díře pozorovat rozdílné světlé a tmavší pruhy. Platí také, že se nám pravá strana černé díry zdá jasnější. Jde o důsledek proudění plynu směrem „k nám“ takovou rychlostí, že se světlo v důsledku Einsteinovy relativity jeví jasnější.
Nejjasnější částí černé díry je tzv. fotonový prsten, který ohraničuje temnou část v jejím centru. Tento tenký jasný pás je způsoben nadměrným ohybem světla v důsledku extrémní gravitační síly. Uprostřed fotonového prstenu se nachází oblast černé díry, ze které už nedokáže uniknout žádná částice, ani jediný foton světla.
Simulace černé díry je dílem Jeremyho Schnittmana, který říká, že donedávna byly podobné vizualizace omezeny pouze na fantazii vědců a představy umělců. „Simulace jak tato nám skutečně pomáhají představit si to, co Einstein myslel když mluvil o gravitační deformaci prostoru a času“, říká Schnittman v tiskové zprávě NASA.