Ilustračná foto: Unsplash (Holly Chisholm)

Příroda nás dokáže překvapit den co den. O tom není pochyb.

Na první pohled zaujme zejména svou barvou, ale ve svém vnitřku ukrývá mnohem víc, než by si kdokoliv myslel. Jeho přirozeným prostředím jsou tmavší lesy kolem celého světa a jeho chování vymyká dosud poznaným standardem v přírodní říši. Teď ho už ale nemusíte hledat dlouhé hodiny. Záhadného Bloba, jak organismus vědci nazývají, můžete setkat tento týden přímo uprostřed Paříže, kde bude představen v celé své kráse.

Podle informací britského portálu Daily Mail má jít o zcela první veřejné představení organismu nazvaného Blob mimo běžné prostředí, ve kterém se obvykle vyskytuje. Překvapilo vás jeho pojmenování? To odkazuje na hororový film z roku 1958, ve kterém můžeme vidět sliz zobrazující mimozemskou hmotu. Ta se zvětšuje v každém okamžiku snědení lidské bytosti. Věříme však, že v tomto případě se ničeho takového nemusíte bát.

Podle vědců má jít o jednobuněčnou živou bytost žlutavého zbarvení a slizovité konzistence. Svým vzhledem může připomínat houbu, ale chová se jako zvíře. Proto nastává otázka, co Blob ve skutečnosti vlastně je. Odpověď neusnadňuje ani fakt, že má téměř 720 pohlaví, pohybuje se za pomoci nohou či paží a jeho regenerace je přímo fascinující. Jak se ukázalo, každé své zranění, jako například řez, si dokáže sám vyléčit během pouze dvou minut.

Na jeho povrchu nebyly dosud nalezeny žádné oči, ústa, ale ani žaludek v útrobách. I přesto je schopen vyhledat a strávit potravu. Vědci dosud nedospěli k jeho jednoznačnému zařazení a tak je označován za jakýsi druh slizu, který je schopný učit se. V roce 2016 provedli experiment, ve kterém zjistili, že mohou sliz naučit projít můstek ohraničený solí. Sůl v daném čase pro něj představovala něco nepříjemné a snažil se jí vyvarovat.

„Blob je jedním ze živých organismů, bytostí, který můžeme zařadit mezi největší záhady přírody,“ dodává Bruno David, ředitel Muzea historie přírody v Paříži, ktery je ZOO součástí.

„Absolutně nás překvapuje, jak se dokáže učit, i když nemá mozek. Dokonce, když spojíte dvou rozdílných blob, ten“ vzdělanější „přenese své znalosti na druhého.“

Později vyzkoušeli spojit dva slizy, z nichž jeden už věděl projít můstek a druhý ne. Výsledky byly překvapivé. Informace o postupu přechodu mostu byly mezi dvěma jednotlivci sdílené a později byl i předtím neznalý Blob schopen přejít na základě informací, které získal od toho druhého.

Vědci proto dospěli k myšlence, že Blob je pravděpodobně schopen přenášet znalosti prostřednictvím jistého druhu fúze. Počáteční studie v tomto směru proto zaměřili na „žílu“, která se po zkombinování dvou vzorků mezi nimi vytvořila. „S jistotou víme, že to není rostlina, ale nejsme si jisti v otázce toho, zda jde o zvíře nebo houbu,“ dodává David. „Vypadá jako houba, ale zpráva se velmi překvapivě. Dá se říci, že téměř jako zvíře schopné učit se nové věci.“

0
Uložit článek
Komentovat ( 0 )