Ilustračná fotografia, Foto: SITA

Vědci přinášejí dosud nejpřesnější odhad o délce jednoho dne v dávné minulosti.

Zdá se nám, že život jde příliš rychle, 24 hodin denně nám často nestačí. Mohlo by však být i hůře Zem totiž kdysi dávno rotovala rychleji a jeden den tak trval ještě o něco méně. Důkazy o tom přinesl 70 milionů let starý schránkovec z ománské poušti.

Bylo podstatně tepleji a dny trvaly kratčeji. Takové jsou závěry studie Americké geofyzikální unie po zkoumání 70 milionů staré fosílie vyhynulého měkkýše. Výzkum tak ukazuje, že od dob dinosaurů se den na Zemi prodloužil přibližně o 30 minut, informují vědci v tiskové zprávě.

372 dní

Před 70 miliony let se Země otáčela kolem vlastní osy rychleji než dnes, říká nový výzkum geofyziků. Za rok se Země otočila 372-krát, jeden den tak trval přibližně 23 hodin a 30 minut. Vědci tento údaj zjistili na základě nové metody zkoumání růstových kroužků na schránce mlžů. S použitím laserů tak nyní dokážou vidět dávnou historii detailnější než dosud, kdy ve výzkumu využívali mikroskopy.

Vědci během výzkumu zkoumali schránku dnes již vyhynulého druhu mlžů. Tu objevili v hornaté pouštní oblasti v Ománu, kde se před 70 miliony let nacházelo mělké tropické moře. Živočich se podle znaků na své schránce dožil věku 9 let, celý druh měl podle vědců vyhynout před 66 miliony let ve stejném období, jak z povrchu Země zmizeli dinosauři.

Foto: Wilson44691 / Public domain

Schránka mlžů na sobě zanechává znaky o tom, jak rychle v průběhu života živočicha rostla. Představit si to lze jako letokruhy na kmeni stromů. S pomocí laserové metody dokázali vědci tyto znaky přečíst a vypočítat, že den na Zemi trval před 70 miliony lety kratčeji než v současnosti. Ze skrytých znaků na schránce se odborníci vědí také detailněji podívat na klimatické podmínky, které na Zemi v minulosti panovaly.

“V podstatě se můžeme podívat na to, jak vypadal konkrétní den před 70 miliony let. Je to úžasné,” komentuje závěry vedoucí výzkumu Niels de Winter z bruselské univerzity Vrije. Klimatické rekonstrukce dosud poskytovaly pouze dlouhodobé popisy v rozmezí tisíců či desetitisíců let, nyní se vědci mohou podívat na dávnou minulost i v krátkodobém horizontu.

Oceán se 40°C vodou

Chemická analýza schránky mlže také ukázala, že teplota oceánů a moří v období pozdější křídy byla podstatně vyšší než se dosud předpokládalo. Během léta měla voda dosahovat až 40°C, přičemž během zimy teplota klesala jen k 30°C. Podle de Wintera se letní teploty zřejmě blížily k fyziologickým limitům měkkýšů, mezi které patří i mlži.

Foto: Pixabay

Analýza mlže také ukazuje, že skořepina rostla během dne mnohem rychleji než během noci. Podle odborníků je to důkaz toho, že schránka zřejmě obsahovala fotobionty a tedy fotosyntetizující části. Dosud se o takové teorii pouze spekulovalo, nejnovější výzkum konečně přináší první důkazy.

Ani to, že dny byly v minulosti kratší než dnes není pro vědce žádnou novinkou. Nejnovější výzkum však poskytuje dosud nejpřesnější odhad konkrétní délky dne před několika desítkami let. Délka roku byla i v minulosti konstantní, měnil se jen počet jednotlivých dní. Dny se v podstatě prodlužují neustále. Zpomalování rotace Země způsobuje tření vznikající odlivem a přílivem v důsledku gravitace Měsíce. Ten se od Země vzdaluje rychlostí 3,82 cm za rok.

0
Uložit článek
Komentovat ( 0 )