Vytlačená mini-verzia Da Vinciho mostu. (Foto: Gretchen Ertl/MIT)

Leonarda da Vinciho mnozí znají jako malíře.

Byl to však mimořádně nadaný a všestranný člověk. Byl nejen malířem, ale také sochařem, hudebníkem, architektem a vynálezcem. Jeho nejznámějším dílem se stala Mona Lisa, kterou ročně obdivují miliony lidí. I když jsou jeho obrazy známé, vynálezy už méně a jen málo z nich se podařilo během jeho života i uvést do praxe.

Zanechal po sobě 6 000 stran nápadů

Leonardo da Vinci byl známý mimo jiné tím, že si o svých vynálezech vedl podrobné záznamy a jeho deníky obsahují 6 000 stran nápadů a umění. Většinu svých myšlenek si však nechával pro sebe a až do 19. století neměli na vědu žádný zásadní vliv. K významnému průlomu došlo v roce 2005, kdy se v zapečetěné místnosti ve Florencii podařilo objevit tajné da Vinciho laboratoř. Našlo se v něm množství vědeckých prací, mezi nimi například studie týkající se možností létání. Jak však píše portál ScienceAlert, da Vinci se věnoval i architektuře v jedné ze svých prací se pokusil navrhnout dokonalý most.

Návrh z roku 1502 se dostal do rukou vědcům z MIT a ti se rozhodli, že se most pokusí sestrojit. Da Vinci návrh původně vytvořil pro sultána Bajazida II., Který stál v té době na čele Osmanské říše. Most měl vytvořit nové propojení mezi Istanbulem a Galati. Da Vinciho návrh nakonec sultán nevyužil, ale vědci z MIT si myslí, že by v realitě určitě obstál. Inženýrka z MIT, Karly Baštová na stránce MIT News uvádí, že most by byl v té době jedním z nejdelších, byl by totiž desetkrát delší, než průměrný tehdejší most. Navíc návrh je inovativní a mimořádně ambiciózní.

Da Vinciho most by obstál i dnes

Vzhledem k tomu, jaké konstrukční metody a materiály se tehdy používaly, je obdivuhodné, že da Vinci plánoval postavit most dlouhý 280 metrů a vědci jsou si jisti, že by nápor času a cestující vydržel. Aby jeho odolnost otestovali, postavili model zvětšený v poměru 1: 500. Pomocí 3D tiskárny vytlačili vědci 126 kusů, které do sebe následně zapadly. Most, který vyhotovili, je dlouhý 81 centimetrů. Zajímavé je, že na výstavbu mostu podle da Vinciho návrhu není potřeba žádný spojovací materiál, například cement a drží ho pohromadě jen síla komprese.

Nákresy Da Vinciho mostu od odborníků z MIT. (Foto: Karly Bast, Michelle Xie/MIT)

V té době byly trendem mosty s půlkruhovými oblouky, které musely být podpírány sloupy podél celého mostu, da Vinciho most však představoval jediný velký, mírně zploštělý oblouk bez jakékoliv dodatečné opory. Samozřejmě, most musel být dostatečně vysoký na to, aby pod ním proplouvaly lodě, ale zároveň dostatečně pevný, aby se nerozsypal při každém pohybu. Da Vinci proto oba konce mostu rozdělil na jakési vidlice, čímž zajistil potřebnou stabilitu.

Vytlačená mini-verze Da Vinciho mostu. (Foto: Gretchen Ertl/MIT)

Zabezpečený byl dokonce i proti zemětřesením, které byly v dané oblasti poměrně běžné. Samozřejmě, díky moderním technologiím dnes existují mosty, které zvládnou leccos, je však fascinující, že něco podobného dokázal vymyslet vynálezce už před 500 lety. Navíc je možné, že da Vinci návrhu ani nevěnoval mnoho času, zdá se totiž, že jde jen o rychlou skicu. Ať už to ale byla rychlá skica nebo návrh, kterému se věnoval hodiny, jisté je, že si zaslouží respekt.

0
Uložit článek
Komentovat ( 0 )