Poslední týdny můžeme na obloze před západem slunce pozorovat barevnou scenérii, která je pestřejší než obvykle. Český fotograf a astronom Petr Horálek pro Astronomický informační server objasnil, jaký unikátní důvod za tím je.
V uplynulém období jsme během soumraku mohli pozorovat oblohu, která zářila spektrem barev od žlutých až po fialovou. „Slunce zapadne a pouze pár minut na to se napříč západního obzoru rozzáří syté oranžové, červené a karmínové odstíny.“
„Trvá to pouze několik minut a pak nebe úplně zhasne,“ vysvětluje Petr Horálek původ tohoto jevu se ukrývá ve výbuchu sopky.
„Drobné částice putují ve strukturách jakýchsi hustších a řidších vln a postupně se mísí. Jejich původce je především sopka Raikoke na Kurilských ostrovech. V průběhu léta se vzduch navíc nasytil prachovými částicemi z dalších sopečných erupcí.“
„Světlo paprsků se opírá o sopečný prach a ten jejich záření rozptylem světla zvýrazňuje.“ Raikoke je stratovulkán přibližně kruhovitého tvaru, jehož láva se skládá zejména z čediče. Nachází se v neobydlené oblasti Ochotského moře.
Jak informuje Petr, v roce 1924 byla zaznamenána její poslední výrazná erupce, dříve dokonce až v roce 1778. Až do tohoto roku, kdy sopka po letech opět ožila.
Výbuch se zopakoval téměř po sto letech
Koncem července SHMÚ informoval o výbuchu sopky Raikoke, který se odehrál během 21. a 22. června, přičemž hlavní fáze erupce trvala přibližně 12 hodin a sopečný oblak se vznášel až ve výši 17 kilometrů. „O rozptýlení prachu se pak postarali větrné poryvy ve vrchní troposféře a stratosféře,“ pokračuje dále Petr.
Pokud se však může zdát, že taková masivní erupce musela způsobit i množství škod, pravý opak je pravdou. Na hrozivý scénář, jaký koloval například kolem výbuchu sopky Baľšaja Udine na poloostrově Kamčatka, v tomto případě nemusíme ani pomyslet.
„Fantastické na tom všem je, že erupce nepřinesla žádné katastrofické následky, právě naopak.“
„Kromě romantických soumraku fotografované po celém světě se výbuch samotné sopky podařilo zaznamenat i z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS.“
Jde tedy o opravdu unikátní jev, který můžeme při pohledu na oblohu sledovat ještě i dnes a také u nás v Česku. Stejně poutavé jsou i tyto záběry, které můžeme vidět díky NASA.
Satelitní senzory NASA dokáží kromě samotného popelu sledovat dokonce i pohyby sopečných plynů. Jak informovala, v tomto případě Raikoke produkuje oblak oxidu siřičitého, který se oddělil od popela a vířil po celém severním Pacifiku.
astro.cz, earthobservatory.nasa.gov