Foto: TravelingOtter [CC BY 2.0], via Wikimedia Commons

Velikonoční ostrov představuje už léta záhadu.

Velikonoční ostrov je znám tím, že je to jedno z nejizolovanějších míst na světě. Nejbližší ostrov je totiž vzdálen více než 2 000 kilometrů. Další zajímavostí jsou sochy moai. Odkud se na ostrově vzali a jaký byl jejich účel?

Ostrov posetý monolity

Velikonočnímu ostrovu se jinak říká také Rapa Nui a známý je zejména tím, že napříč celým ostrovem jsou roztroušeny tisíce soch moai. Zdá se, jakoby monolity vyrůstaly ze země a vědce fascinují už desetiletí. Je známo, že je vytvořilo polynéské obyvatelstvo, které kdysi ostrov obývalo, účel tohoto výtvoru se však dosud objasnit nepodařilo.

Jak píše portál Science Alert, monolity se zabývají vědci z celého světa a mezinárodní studia poskytla na sochy moai nový náhled. Více než 90 procent monolitů bylo vytvořeno v lomu zvaném Rano Raraku. Lom se nachází uprostřed kráteru a i když tvoří přibližně jen jedno procento celkové plochy ostrova, právě odtud pochází téměř veškerý kámen, ze kterého byly monolity moai vyrobeny.

Soizic Gaborel [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons
Vědci se proto rozhodli, že z Rano Raraku odeberou vzorky a důsledně je přezkoumají. Ukázalo se, že vzorky obsahovaly látky, které se obvykle vyskytují ve výjimečně úrodné půdě. Geoarcheologička Sarah Sherwoodová například říká, že ve vzorcích bylo přítomno velké množství vápníku a fosforu. Kromě toho, ve vzorcích se nacházelo několik látek, které jsou klíčové při pěstování rostlin.

Měli sochy zajistit úrodnost půdy?

Odborníci se domnívají, že lom Rano Raraku byl místem, kde monolity vznikaly a byly dočasně skladovány, dokud je neodnesli na určené místo na ostrově. Přes 400 monolitů však zůstalo v lomu, přičemž kamenné opěrné struktury naznačují, že monolity tam byly osazeny natrvalo a obyvatelé ostrova je již neplánovali nikam převážet. Vědci se domnívají, že příčinou je právě nezvykle bohatá půda. Všude jinde na ostrově byla totiž půda stále chudší a pěstování plodin bylo stále náročnější.

Bjørn Christian Tørrissen [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons
Lom však byl místem, kde byly neustále ideální podmínky, půda byla bohatá na výživu a minerální látky. Kromě neobvykle vysokých hladin výživných látek zde vědci navíc objevili i pozůstatky antických plodin, například banánů či sladkých brambor. Proto se vědci domnívají, že lom byl nejen místem, kde se vyráběly monolity, byl zároveň i místem, kde ostrované pěstovali plodiny nezbytné pro přežití.

Ve svém výzkumu odborníci píší, že lom Ran Raraku se tedy stal důležitým rituálním místem a vzácným prostorem, který si ostrované chránili. Pokud některé místo na ostrově potřebovali obyvatelé ostrova oživit, přenesli tam půdu z lomu. Monolity tedy sloužily nejen na ochranu ostrova, ale zřejmě sloužily i během rituálů, které měly zajistit ostrovanům úrodnou půdu.

0
Uložit článek
Komentovat ( 0 )