Nová studie však ukázala, že tato volba nemusela být zrovna nejlepší.
Němci v posledních letech nemají s jadernou energií právě nejlepší vztahy. Jak informuje portál NEIMagazine, po novém roce došlo k pozastavení jedné z mála zbývajících jaderných elektráren v Německu, kterou provozovala energetická společnost EnBW. Z provozu tak byly vyřazeny dva reaktory v jaderném zařízení ve Philippsburgu.
Platnost licence na jejich provozování uplynula po 35 letech poskytování energie bez obsahu uhlíku Němcům žijícím podél jihozápadní hranice země. Závod ve Philippsburgu byl v posledním desetiletí v Německu již 11. jaderným zařízením vyřazeným z provozu. Zbývajících šest jaderných elektráren v zemi bude vyřazených z provozu do roku 2022.
Po jaderných katastrofách začalo Německo jednat
Jak dále píše portál Wired, německé vztahy s jadernou energií se postupně zhoršovaly po tom, co se v 80. letech přehnal krajinou radioaktivní mrak z Černobylu, který dal nový život protinukleárním politikám podporovaným stranou Zelených. Po katastrofě v japonské elektrárně Fukušima tak nabrala německá protinukleárna lobby závratnou rychlost.
Německá vláda urychleně přijala právní předpisy na vyřazení jaderných reaktorů ze země, čímž chtěla zabránit katastrofám jako ve Fukušimě a aby zajistila bezpečnost svých občanů. Nová studie, kterou minulý měsíc zveřejnil Národní úřad pro ekonomický výzkum, však naznačuje, že odmítnutí jaderné energie bylo nejen drahé, ale Německo se také ošklivě přepočítalo.
Vyřazení jaderných elektráren mělo za následek znepokojivé zjištění
Na odhalení skrytých nákladů odstranění jaderných elektráren v Německu používali ekonomové strojové učení pro analýzu skupin údajů získaných v letech 2011 až 2017. Vědci z univerzit v Berkeley, Santa Barbaře a Carnegie Mellon zjistili, že jaderná energie byla většinou nahrazena energií z uhelných elektráren.
To vedlo k uvolnění dalších 36 milionů tun oxidu-uhličitého ročně, což představuje přibližně 5% zvýšení celkových emisí.
Více znepokojivě však vyznělo odhalení, že spalování většího množství uhlí vedlo k lokálnímu zvýšení znečištění částicemi a kysličníkem siřičitým. To mělo pravděpodobně za následek roční úmrtí dalších 1100 lidí na nemoci spojené s dýchacími cestami nebo kardiovaskulárním systémem.
Skryté náklady nejsou vůbec zanedbatelné
Vědci také vypočítali, že zvýšené emise uhlíku a úmrtí způsobené místním znečištěním ovzduší činily sociální náklady ve výši téměř 11 miliard eur ročně. Studie také zjistila, že tímto způsobem trpí náklady na udržování jaderných elektráren online dalšími miliardami eur ročně.
Je tak nepravděpodobné, že tyto závěry zvrátí antinukleární směrování Německa, ale jsou varováním pro ostatní země, které nad odstavením jaderné energii ve velkém měřítku uvažují. Každá vláda by tak měla zvážit následky, které tato volba přináší, pokud země nejsou připraveny přejít na čistou obnovitelnou energii.