Jsou obrovské, neobratné, pomalé, ale potřebují přijmout velké množství potravy. Jak ji tedy keporkaci loví? Ve svém repertoáru mají několik technik. Kořist loví přímo, omračována ji ploutvemi či ocasem no často využívají i sofistikovanou metodu v podobě bublinové sítě.
Výzkumníkům z Havajské univerzity ve městě Manoa se při jihovýchodním pobřeží podařilo nasnímat mimořádně vzácné záběry. Ačkoliv keporkaci využívají bublinové sítě pro lov potravy poměrně běžně, vidět je při práci v takových detailech se nepodaří často. Jak uvádějí v tiskové zprávě autoři výzkumu, jde o jednu z nejunikátnějších scén, jaké lze ve volné přírodě pozorovat.
„Sledujeme, jak tato zvířata manipulují se svou kořistí a připravují ji na chycení. Umožňuje nám to získávat nové poznatky, které jsme dosud neměli,“ říká Lars Bejde, vedoucí výzkumného programu velkých mořských savců Havajské univerzity. Studium lovu velryb může podle vědců dopomoci k pochopení toho, jak se velké mořské savce musí přizpůsobovat změnám v jejich přirozených stanovištích, které ovlivňuje ochuzení biodiverzity či změny v klimatickém systému Země.
Keporkaci se živí zejména krilmi (malé mořské korýše) či malými mladými rybami. Techniku bublinové sítě, kterou při lovu využívají, používá jen jediný další druh velryb. Kytovci nejprve ve skupině podpluje houf ryb. Pohybujíc se ve spirále směrem k hladině pak kytovci vypouštějí dýchacími otvory bubliny, které stoupají směrem vzhůru. Průměr kruhu se neustále zmenšuje, což houf ryb nutí plavat na stále menším prostoru. Kytovci nakonec ve správný moment vyrazí najednou do středu kruhu a na jeden hlt uloví co nejvíce kořistí.