Archeologům z jižního Dánska se podařilo objevit starou žvýkačku z neolitu. Díky tomuto nálezu z ní dokázali extrahovat DNA a zjistit mnohé zajímavé informace o osobě, která ji předtím žvýkala.
V první řadě je třeba vyjasnit, co se pod žvýkačkou před 5 700 let rozumí. Jde o pryskyřici z břízy, která byla získána zahříváním kůry. Ta se v té době používala buď jako lepidlo nebo k dezinfekci. Jelikož kousek, který archeologové našli, měl na sobě stopy po zubech, usoudili, že ji někdo musel žvýkat. S největší pravděpodobností s cílem úlevy bolesti od zubů nebo k dezinfekci ústní dutiny, informuje IFL Science.
Tým bioarcheologů z univerzity v Kodani tuto žvýkačku podrobil analýze DNA a podařilo se jim získat celý genom osoby díky zachovaným slinám. Je to poprvé, kdy se podařilo extrahovat kompletní lidský genom z archeologického nálezu a nebylo to z kosti. Zjištění vědci publikovali ve vědeckém časopise Nature.
Žvýkačka toho odhalila o člověku, kterou ji měl v ústech, pořádně hodně. Tak například se zjistilo, že to byla žena a geneticky měla blíže k lovcům-sběračům z pevninské Evropy jako k lidem, kteří žili v té době ve střední Skandinávii. Podle vedoucího autora výzkumu Hannese Schroedera měla tmavou pokožku, tmavé vlasy a modré oči.
Lola by Tom Björklund. pic.twitter.com/YDCAEI44d7
— 🇪🇺Joseph Moosman🇸🇪 (@jmoosman) December 17, 2019
Díky tomu, že žvýkačka byla v ústech, zjistili, že žena konzumovala lískové ořechy a jedla i kachnu. Nalezli také mnohé bakterie a viry, které se tam nacházely. Jednou z bakterií byla Porphyromonas gingivalis, která vyvolává onemocnění dásní. Také objevili virus Epsteina a Barrové, který způsobuje infekční mononukleózu.
„Tento nález nám může pomoci pochopit, jak se patogeny vyvíjely a šířily v průběhu času a co je dělalo schopné infikovat další organismy v daném prostředí,“ řekl Schroeder. „Zároveň nám to může pomoci předpovědět, jak se budou patogeny v budoucnu chovat a také jak je bude možné vyhubit,“ dodal.