Pelé, Maradona, Ronaldo, Rivaldo. Patří k nejlepším fotbalistům dějin, všichni pocházejí z Jižní Ameriky a všichni se narodili do mimořádně chudých poměrů. Stejně jako Manuel Francisco dos Santos, brazilský fotbalista známý spíše jako Garrincha, který ve fotbalové historii prolomil všechny předsudky. Anděl, který nevěděl létat to dokázal navzdory chudobě, zdravotním problémům i osobním problémům či tělesnému handicapu.
Pokud bychom chtěli měřit a porovnávat to, jakým dobrým fotbalistou Garrincha byl, stačí se podívat na jeho úspěchy a ocenění. Dvojnásobný mistr světa (1958, 1962), 7. nejlepší fotbalista 20. století v anketě FIFA a čestné místo v nejlepší jedenáctce všech dob sestavené asociací FIFA v roce 1994. V zápasech, kde hrál Garrincha po boku Pelého, brazilský národní tým neprohrál jediný zápas . A to přesto, že měl jednu nohu o 6 centimetrů kratší než druhou.
Handicapovaný fotbalový génius
Manuel Francisco dos Santos se narodil v roce 1933 v městečku Pau Grande ve státě Rio de Janeiro do rodiny notorického alkoholika. Kromě toho přišel na svět s více zdravotními problémy. Garrincha měl zdeformovanou páteř, pravou nohu mírně vytočenou dovnitř a tu levou, o 6 centimetrů kratší než druhou, zas mírně pootočenou ven. Když se k tomu přidá poměrně malý vzrůst, díky čemuž si od sestry vysloužil přezdívku Garrincha, což je regionální název pro malého hnědého pěvců, kterého známe jako oříšek, na první pohled by nikdo neřekl, jakým úžasným fotbalistou se jednou stane.
Smlouvu se svým prvním klubem, kterým byl brazilský Botafogo, podepsal v roce 1953 a v podstatě v tomto klubu odehrál i většinu své fotbalové kariéry. Navzdory pozdějším nabídkám do evropských velkoklubů chtěl Garrincha vždy hrát v Brazílii pro domácí fanoušky. Ve svém prvním zápase vstřelil do sítě Bonsucesso hat trick a velmi rychle se stal hvězdou svého klubu. Netrvalo dlouho a dostal se i do reprezentačního výběru Brazílie.
Nejlepší tři minuty fotbalové historie
Jelikož hrával Garrincha téměř celou svou kariéru brazilskou nejvyšší soutěž, na mezinárodní scéně se proslavil zejména díky brazilské reprezentaci. Za tu odehrál přesně 50 zápasů, z nichž Brazílie prohrála jediný a to Garrincha poslední, kdy měl již fenomenální útočník vážné problémy s alkoholem. Prvním velkým turnajem byly pro Garrincha mistrovství světa 1958 ve Švédsku, kde však nastoupil až ve třetím zápase proti Sovětskému svazu. Začátek tohoto zápasu je dodnes označován za „nejlepší tři minuty fotbalové historie“.
Brazílie měla před Sovětským svazem velký respekt, proto zněly pokyny trenéra zatlačit soupeře už od úplného začátku. Po úvodním hvizdu dostal Garrincha míč na pravé křídlo, prošel přes tři soupeřových hráčů a vstřelil tyč. Do první minuty vytvořil šanci i pro Pelého, který zasáhl břevno. Brazílie nakonec vyhrála celý turnaj a Garrincha se přesto, že nevstřelil jediný gól, dostal do výběru nejlepší jedenáctky mistrovství světa. Fenomenální byl zejména při průnicích přes soupeřovu obranu, jakož i při vytváření šancí pro své spoluhráče.
Po mistrovství světa 1958 se začaly naplno projevovat Garrinchové problémy s alkoholem. Kromě toho byl také známým nevěrníkem. Za život měl tři manželky, 14 dětí a údajně několik stovek různých sexuálních partnerek, často samozřejmě na jedinou noc.
O jeho charakteru ale více vypovídá zápas s Fluminense FC z roku 1960, kdy po zranění soupeřova hráče přerušil útočnou akci a míč odkopl. Patří tak k jedním z prvních hráčů světa, který toto gesto fair play brali při fotbale jako samozřejmost.
Dvojnásobný mistr světa
Největším momentem Garrinchové kariéry byly mistrovství světa 1962 v Chile. Brazílie po druhém zápase ztratila po zranění Pelého a s ním i lídra týmu. Tento úkol proto na sebe vzal právě Garrincha. Finální zápas proti Československu odehrál s horečkou, přesto však Brazílie vyhrála 3: 1 a podruhé po sobě se stala mistrem světa ve fotbale. Garrincha se s čtyřmi góly zařadil mezi nejlepší střelce turnaje a označovaný byl i za nejvlivnějšího hráče.
Garrincha se stal po úspěších na mistrovství světa 1958 a zejména 1962 nejen brazilským hrdinou, ale ikonou celé Jižní Ameriky. Chudý světadíl totiž ve vynikajícím fotbalistovi viděl obraz sebe sama. Chlapec s výrazným fyzickým handicapem, nižším IQ, který pocházel z nejchudší vrstvy obyvatelstva, se stal miláčkem a vzorem milionů fanoušků fotbalu.
Zapomenutý hrdina?
Po mistrovství světa 1962 však šla Garrinchova fotbalová kariéra pomalu, ale jistě dolů. Úspěchy na hřišti vystřídaly neúspěchy a problémy v soukromém životě, které byly způsobeny zejména těžkým alkoholismem. Garrincha měl několik vážných dopravních nehod pod vlivem alkoholu, nejtěžší v roce 1969, kdy v autě zemřela jeho tchyně. Na mezinárodní půdě se naposledy představil v roce 1966 na mistrovství světa proti Maďarsku, kdy prohrál první reprezentační zápas v kariéře. Brazílie vypadla ze skupiny, aby o čtyři roky získala další mistrovský titul.
Garrincha fotbalovou kariéru ukončil oficiálně v roce 1973 a následně se uchýlil do pozadí. Umírá o 10 let později ve věku 49 let na cirhózu jater. Obrovské problémy s alkoholem způsobily, že Garrincha zemřel zcela sám a považuje se za zapomenutou hvězdu Brazílie. Pohřeb, kterého se zúčastnili miliony brazilských fanoušků však ukázal přesný opak. Garrincha zůstává dodnes brazilskou legendou a jedním z nejlepších hráčů fotbalové historie.