Ilustračná fotografia, Pexels

Ideální šálka kávy by měla podle vědců vypadat zcela jinak než ta, na kterou jsme zvyklí.

Velká část lidí si bez ní neumí představit ani jediný den. Dobře udělaná káva je však hotová věda. Otázkou, jak udělat kávu dobře, jak při ní ušetřit co nejvíce suroviny a vytvořit co nejméně odpadu, se tak nezabývají pouze baristé. Nejnovější odpověď hledali lidé, od kterých byste to zřejmě ani nečekali. Matematici a fyzici.

Vědci ze Spojených států, Spojeného království, Irska, Austrálie a Švýcarska zabývající se převážně matematikou či fyzikou se tentokrát podívali na zcela odlišné téma. S využitím znalostí ze svých oborů je zajímalo, jak připravit co nejideálnější šálek kávy. Jak informují v tiskové zprávě, závěry jsou překvapivější, než by milovníci kávy očekávali.

Ilustrační foto, Pexels

20 gramů jemné kávy

Na výrobu jednoho šálku kávy se používá zpravidla přibližně 20 gramů najemno umletých kávových zrn. Jemný prášek znamená větší plochu a tudíž větší kontakt horké vody se samotnou kávou. Tato myšlenka by měla zcela logicky přinést více rozpuštěné kávy a tedy i výraznější a kvalitnější nápoj. Jak však v nové studii zjistil mezinárodní tým vědců, ideální šálek kávy vypadá zcela jinak.

„Je to v rozporu s intuicí, ale experimenty a modelování naznačují, že k efektivní a reprodukované přípravě ideální kávy lze dospět využitím menšího množství suroviny a hrubším mletím,“ říká Christopher Hendon z Oregonské univerzity a jeden ze spoluautorů studie. Cílem výzkumu je totiž objevit matematický recept na ideální kávu, tedy takovou, která bude mít nejvyšší kvalitu, bude zanechávat co nejméně odpadu, šetřit surovinu a hlavně, bude reprodukovatelná. I tisícátý šálek tak bude chutnat stejně výborně jako ten první.

Ilustrační foto, Pexels

Ideální šálek kávy

S pomocí matematického modelování vědci zjistili, že současná příprava kávy není vůbec ideální. Najemno mletá káva, která se používá nejčastěji, ucpává kávové lůžko a horká voda se tak nedostane k veškeré použité surovině. Výsledkem jsou rozdíly v množství výsledné kávy, jakož i zbytečný odpad, plýtvání surovinou a v neposlední řadě kolísání kvality nápoje.

Ze studie mezinárodního týmu tak vyplývá, že kávová zrna by měli baristé mlít na hrubší. Zamezili by tak ucpávání lůžka a horká voda by se tímto způsobem dostala k většímu množství namleté kávy. Tímto způsobem by baristům na jeden šálek stačilo namísto 20 g umlít jen 15 g, metoda si přitom podle modelů udržuje chuťové a kvalitativní vlastnosti i v dlouhodobém měřítku.

Ilustrační foto, Pexels

Podle výpočtů vědců by takto připravená ideální káva dokázala malé oregonské kavárně ušetřit ročně tisíce amerických dolarů. Změna v přípravě kávy by navíc pomohla i životnímu prostředí, protože metoda produkuje méně odpadu, ale co je důležitější šetří samotnou surovinu v dobách, kdy produkci kávy stále výrazněji ovlivňuje probíhající klimatická změna.

0
Uložit článek
Komentovat ( 0 )