O ovládnutí jaderné fúze, tedy procesu, který se děje i na Slunci se již lidstvo pokouší už desetiletí. Cílem je získání v podstatě neomezené a levné energie, která navíc neprodukuje žádný nebezpečný odpad. Pokusy s fúzí dělají několik zemí, mezi nimi i Čína, které se loni už podařilo na experimentálním supravodivém tokamaku (EAST) dosáhnout teplotu 100 milionů stupňů Celsia. Nejnovější reaktor by měl tuto teplotu dokonce zdvojnásobit.
Čína ohlásila, že experimentální fúzní reaktor tokamakového typu nacházející se ve městě Čcheng-tu v provincii S‘-čchuan s názvem HL-2M, brzy uvede do provozu, jak uvedl IFL Science. Na světě existují desítky experimentálních fúzních reaktorů zvaných tokamaky či stelarátory. Na své fungování však využívají více energie, než dokáží vytvořit.
Jaderná fúze
Jaderná fúze je proces, při kterém se slučují jádra lehkých prvků (vodík) a vytvářejí se těžší (helium). Přitom se uvolňuje velké množství energie. O vytvoření kontrolovatelné jaderné fúze se lidstvo pokouší už od 50. let minulého století.
Základem takového reaktoru je plazma ohřátá na miliony stupňů Celsia. Ta cirkuluje v reaktoru ve tvaru americké „koblihy“. Aby samotný reaktor horká plazma neroztavila, je „uvězněna“ v silném magnetickém poli. Pokud by se dokázalo udržet plazmu v poli stabilní po dlouhou dobu, byl by to významný krok ke stavbě reálné fúzní elektrárny. To je zatím ale pouze hudbou budoucnosti.
Čínský tým očekává, že plazma v HL-2M dosáhne 200 milionů stupňů Celsia, což je až dvojnásobek teploty jaký byl dosažen v čínském fúzním reaktoru EAST. Vysoká teplota je totiž klíčem k udržení plazmy v reaktoru stabilní.
Je pravdou, že teplota uvnitř Slunce je přibližně „pouze“ 15 milionů stupňů Celsia, ale jaderná fúze zde i tak probíhá. To je ale způsobeno tím, že kromě teploty hraje velkou roli i tlak Slunce koncentrovaný v jeho gravitaci. Jelikož na Zemi není možné dosáhnout tak vysoký tlak na plazmu, ten musí být nahrazen právě vyšší teplotou.
Stabilní plazma ohřátá na vysokou teplotu je tedy jedním z nejdůležitějších procesů, aby se na základě těchto experimentálních reaktorů mohla být postavena skutečná fúzní elektrárna, která by i vyráběla energii. Zatím se plazmu podařilo udržet stabilní maximálně po dobu 101,2 sekundy. Tu by bylo třeba ale dokázat udržet stabilní na mnohem delší dobu.
Bezpečnost
Při práci s takovou vysokou teplotou a také v souvislosti s tím, že jde o experimentální reaktor, se mnozí lidé obávají o bezpečnost. Tyto reaktory, jakož i případná fúzní elektrárna v budoucnosti, budou však mnohem bezpečnější než klasické jaderné reaktory. Základní rozdíl je v tom, že v běžném jaderném reaktoru je celé palivo uloženo v aktivní zóně a tam se spotřebovává. V případě fúzních reaktorů je ale palivo dodáváno postupně a až tehdy se využívá. Navíc, v případě problémů lze přívod paliva okamžitě přerušit a reakce se zastaví.