Ničivé požáry, které během aktuálního léta na jižní polokouli sužují australský kontinent mohou mít dalekosáhlejší důsledky, jak bychom prvotně očekávali. Vědci tvrdí, že ničivé požáry posouvají planetu blíže k bodu, od kterého již není návratu zpět.
Podle předpovědi koncentrace skleníkových plynů v atmosféře může rok 2020 přinést nejvyšší nárůst od začátku měření, tvrdí odborníci z britské meteorologické služby Met Office. Významný podíl na nárůstu oxidu uhličitého v atmosféře budou mít i aktuální požáry v Austrálii, píší ve své zprávě britští meteorologové.
![](https://www.interez.sk/wp-content/uploads/2020/01/wildfires_unhealthy_smoke_09495-1f15d2d339324c76914a030b42a987dd.jpg)
Koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře měří vědci v observatoři Mauna Loa na Havaji od roku 1958. Množství nejrozšířenějšího skleníkového plynu způsobujícího změny klimatickému systému planety přitom pravidelně dosahuje rekordní hodnoty. Tentokrát však britský meteorologové avizují i vysoce pravděpodobný rekord v meziročním nárůstu.
Množství oxidu uhličitého v atmosféře by podle předpovědi Met Office mělo v květnu tohoto roku (pro vlastnosti klimatického systému jsou nejvyšší hodnoty právě v tomto období, pozn. red.) Dosáhnout úrovně 417 ppm (částic na milion částic, pozn. red.), Přičemž průměr za celý rok by se mohl pohybovat na úrovni 414,2 ppm.
![](https://www.interez.sk/wp-content/uploads/2020/01/australia_wildfires_06361-8b829a81cb044d4dbf389b396a90d63f.jpg)
Oproti průměrné hodnotě za rok 2019 tak půjde o hodnotu vyšší o 2,74 ppm, pětinu nárůstu přitom připisují australským požárům. Růst hodnot by tak mohl být druhým nejvyšším v historii. Rekord drží rok 2019 s meziročním nárůstem koncentrace oxidu uhličitého o 3,5 ppm.
„Globální oteplování v Austrálii, ale i západní Severní Americe a mnoha dalších oblastech světa zvyšuje riziko a rozsah požárů a uvolňuje do atmosféry ještě více oxidu uhličitého. Tyto procesy zpětné vazby vedou k vyčerpání našeho emisního rozpočtu rychleji než jsme předpokládali. K bodu z něhož není návratu jsme blíž než jsme si mysleli,“ cituje britský The Guardian Boba Warda, ředitele Granthamovho institutu na výzkum změny klimatu.
![](https://www.interez.sk/wp-content/uploads/2020/01/aptopix_australia_wildfires_43416-f06a73d280ce4c7d82fb1d44fa767e69.jpg)
Britští meteorologové ve své zprávě otevřeně hovoří také o spuštěné zpětné vazbě. Rozsáhlé požáry, které během aktuální sezóny postihují australský kontinent zničily obrovské oblasti vegetace. Po takovém zásahu je schopnost vegetace růst omezena, což vede i ke snížení schopnosti regionu absorbovat oxid uhličitý. Dopady navíc zvyšují riziko požárů v následujícím období sucha, protože snížení schopnosti absorbovat oxidu uhličitému vede ke zvýšení průměrných teplot v regionu.
Svět se tak blíží k nebezpečné hranici koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře na úrovni 450 ppm. Vědci tuto hodnotu spojují s oteplením planety o 2 ° C oproti období před průmyslovou revolucí. Svět teplejší o 2 ° C s sebou přinese důsledky změny klimatu na které společnost není připravena v podobě teplotních extrémů, povodní, projevů počasí a stoupání mořské hladiny, které změní planetu k nepoznání.