Ničivé požáry, které během aktuálního léta na jižní polokouli sužují australský kontinent mohou mít dalekosáhlejší důsledky, jak bychom prvotně očekávali. Vědci tvrdí, že ničivé požáry posouvají planetu blíže k bodu, od kterého již není návratu zpět.
Podle předpovědi koncentrace skleníkových plynů v atmosféře může rok 2020 přinést nejvyšší nárůst od začátku měření, tvrdí odborníci z britské meteorologické služby Met Office. Významný podíl na nárůstu oxidu uhličitého v atmosféře budou mít i aktuální požáry v Austrálii, píší ve své zprávě britští meteorologové.
Koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře měří vědci v observatoři Mauna Loa na Havaji od roku 1958. Množství nejrozšířenějšího skleníkového plynu způsobujícího změny klimatickému systému planety přitom pravidelně dosahuje rekordní hodnoty. Tentokrát však britský meteorologové avizují i vysoce pravděpodobný rekord v meziročním nárůstu.
Množství oxidu uhličitého v atmosféře by podle předpovědi Met Office mělo v květnu tohoto roku (pro vlastnosti klimatického systému jsou nejvyšší hodnoty právě v tomto období, pozn. red.) Dosáhnout úrovně 417 ppm (částic na milion částic, pozn. red.), Přičemž průměr za celý rok by se mohl pohybovat na úrovni 414,2 ppm.
Oproti průměrné hodnotě za rok 2019 tak půjde o hodnotu vyšší o 2,74 ppm, pětinu nárůstu přitom připisují australským požárům. Růst hodnot by tak mohl být druhým nejvyšším v historii. Rekord drží rok 2019 s meziročním nárůstem koncentrace oxidu uhličitého o 3,5 ppm.
„Globální oteplování v Austrálii, ale i západní Severní Americe a mnoha dalších oblastech světa zvyšuje riziko a rozsah požárů a uvolňuje do atmosféry ještě více oxidu uhličitého. Tyto procesy zpětné vazby vedou k vyčerpání našeho emisního rozpočtu rychleji než jsme předpokládali. K bodu z něhož není návratu jsme blíž než jsme si mysleli,“ cituje britský The Guardian Boba Warda, ředitele Granthamovho institutu na výzkum změny klimatu.
Britští meteorologové ve své zprávě otevřeně hovoří také o spuštěné zpětné vazbě. Rozsáhlé požáry, které během aktuální sezóny postihují australský kontinent zničily obrovské oblasti vegetace. Po takovém zásahu je schopnost vegetace růst omezena, což vede i ke snížení schopnosti regionu absorbovat oxid uhličitý. Dopady navíc zvyšují riziko požárů v následujícím období sucha, protože snížení schopnosti absorbovat oxidu uhličitému vede ke zvýšení průměrných teplot v regionu.
Svět se tak blíží k nebezpečné hranici koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře na úrovni 450 ppm. Vědci tuto hodnotu spojují s oteplením planety o 2 ° C oproti období před průmyslovou revolucí. Svět teplejší o 2 ° C s sebou přinese důsledky změny klimatu na které společnost není připravena v podobě teplotních extrémů, povodní, projevů počasí a stoupání mořské hladiny, které změní planetu k nepoznání.