Matka příroda je mimořádně kreativní a vědce mate už od nepaměti.

Některá zvířata mají kožich, jiné šupiny, některé jsou tečkované, jiné zas proužkované. V přírodě natrefíte na stonožky, na hmyz se 6 nohami, na množství zvířat se 4 končetinami a dokonce i na zvířata, která nemají nohy vůbec. Postřehli jste však, že ani jedno zdravé zvíře nedisponuje 3 nohami?

Proč nemáme tři nohy?

Jak uvádí portál Live Science, světovým rekordmanem v počtu nohou je stonožka, na níž vědci napočítali až 750 končetin. Portál IFLScience však píše, že nejběžnější je, pokud má zvíře dvě nebo čtyři nohy. Výjimkou jsou zvířata, která využívají jako třetí končetinu ocas, například surikaty, když si chtějí pořádně ohlédnout své okolí a zjistit, zda jim nic nehrozí. Bez ocasu by se neobešla ani kengura, pomáhá si ním, když během krmení a pohybu potřebuje dodatečnou oporu.

Foto: unsplash

Datel využívá jako pomoc své ocasní peří a papoušek by se také bez zobáku na strom nevyšplhal. Dokonce i některé ryby mají tři ploutve, které jsou přizpůsobeny jako opora pro případ, kdyby si chtěla ryba odpočinout na mořském dně. Hmyz dokonce může mít tři páry končetin, nemá však tři samostatné končetiny. Jak jsme zmínili, mnoho zvířat si šetří energii tím, že se spoléhá na pomůcku ve formě ocasu nebo ocasního peří. Proč tedy nemá tři nohy například datel nebo klokan?

Může za to evoluce

Tracy Thomsonová publikovala v časopise BioEssays článek, ve kterém se věnuje přesně této záhadě. Říká, že odpovědí je v tomto případě evoluce. Ta totiž zařídila, že téměř všechna zvířata jsou bilaterální, což znamená, že jsou oboustranně symetrické. I zdravý člověk je dvoustranný, na obou stranách těla máme jednu ruku a jednu nohu.

Thomsonová si myslí, že bilaterální jsme díky informaci, která se do DNA zakódovala dříve, než se vůbec živočichové s končetinami stihli vyvinout. Dosud se totiž nepodařilo najít ani jedinou fosílii, která by měla tři končetiny, což znamená, že ani v minulosti zřejmě po naší planety neběhali stvoření s 3 nohama.

Foto: Pixabay

Občas se sice v médiích objeví zpráva o tvorovi, který má jednu nohu navíc, jde však o genetickou mutaci a končetina obvykle není dostatečně vyvinutá nebo je umístěna tak, že ji není možné efektivně využívat. Končetinu navíc může mít i člověk, a to i bez genetické mutace. Stane se tak v případě, že se jedinec narodil srostlý s nevyvinutým parazitickým dvojčetem. Známý je například případ Franka Lentiniho, který jako trojnohý člověk vystupoval v cirkuse.

IFLScience
0
Uložit článek
Komentovat ( 0 )