Foto: Massachusetts Institute of Technology (MIT)

Věda i nadále ukrývá množství překvapení čekajících na objevení.

O černé barvě, která má být podle všeho nejčernější, jakou dosud známe, jsme se dozvěděli už před nějakou dobou. Její jméno je Vantablack a má schopnost absorbovat až 99,965% dopadajícího světla. Tímto dokáže vytvořit matoucí iluze, při kterých se musíme na chvíli zastavit a zamyslet. Po novém však prvenství v tomto směru získala ještě o něco černější černá.

O nejnovějším přelomu týkajícího se nejčernější černé barvy se zmínil samotný Massachusettský technologický institut, jehož inženýři dospěli k jejímu objevu. Podle jejich slov má jít o materiál desetinásobně černější, než cokoli předtím. Zároveň mělo dojít k jeho vytvoření úplnou náhodou.

Prvotní myšlenkou výzkumu, na jehož základě materiál vznikl, bylo za pomoci uhlíkových nanotrubiček vylepšit tepelnou a elektrickou vodivost hliníkového povrchu. Problémem však byla oxidace, ke které docházelo a vodivost tímto způsobem namísto stoupání klesala. Proto se inženýři rozhodli takto vzniklou zoxidovanou vrstvu rozpustit slanou vodou a znovu na ni umístit uhlíkové nanotrubice.

„Vzpomínám si na černý odstín materiálu ještě před tím, než jsme na něj aplikovali další vrstvu nanotrubiček. Poté, co jsme je umístili, materiál byl ještě tmavší,“ objasňuje Kehang Cui, jeden z inženýrů. „Napadlo mě odměřit množství světla, které dokáže tento materiál pohltit.“

„Na vizuální vlastnosti materiálů se běžně při výzkumu nezaměřujeme, ale tento projekt byl v jeho průběhu ovlivněn umělecko-vědeckou kolaborací s umělcem Diemutem. Takže za zmíněným měřením do určité míry stojí i prostředí ovlivněny umělcem,“ dodává Wardle.

Tímto způsobem dosáhli svého cíle, ale zároveň vytvořili materiál, jehož překvapivá barva dokázala pohltit 99,995% světla. Předchůdce s názvem Vantablack tímto okamžikem přišel o své prvenství nejčernější černou na světě a přenechal ho novému materiálu CNT.

Dvojice nadšenců pracujících pro MIT, zmíněný Diemut Strebel a inženýr Brian Wardle se rozhodli využít tento materiál a nechali prostřednictvím něj „zmizet“ 16,78-karátový diamant v hodnotě dvou milionů dolarů.

Namísto krásného zářícího drahokamu proto můžete na výstavě konající se v budově burzy na Wall Street v New Yorku vidět nebo se spíše snažit rozpoznat předmět ve tvaru diamantu, který je ale absolutně černý. Tím pádem není jednoduché rozeznat jeho struktur či tvar. Jakoby představoval jen černý dvourozměrný objekt.

Zájem o materiál už nyní projevila i komunita vědců věnujících se výzkumu vesmíru. V případě teleskopů a zařízení určených k pozorování vesmírných těles je potřebný skutečně tmavý materiál, který umožní vědcům pozorovat to, co skutečně pozorovat chtějí a potřebují. CNT proto představuje ideálního adepta pro tento účel.

news.mit.edu, tech.sme.sk
0
Uložit článek
Komentovat ( 0 )