Film Cannibal Holocaust se zapsal do historie jako jeden z nejdrastičtějších vůbec. Mnoho lidí totiž věřilo, že násilí v něm je autentické a záběry z natáčení ve filmu jsou opravdu skutečné. Proto si vysloužil označení jednoho z nejkontroverznějších filmů.
Z dokumentárního filmu, který měl zobrazovat život kanibalů v dalekém odlehlém Amazonském pralesu, se nakonec stal jeden z nejzvrácenějších filmů vůbec. Filmový štáb se do těchto končin vybere, po čase však o nich zmiznou všechny zprávy. Záchranný tím se na čele s Haroldem Monroem vybere na dané místo vypátrat, co se štábu, nezvěstnému již dva měsíce, opravdu stalo.
Přesvědčivá forma zobrazení skutečnosti
Podaří se jim najít jejich záběry z natáčení a pomocí nich zjistit, co se štábu doopravdy stalo. Jde o vůbec první film, který přinesl styl filmu ve filmu. Díváme se na záběry nakroucené kamerou, které mají zachytávat věrní realitu. Navzdory tomu, že jde jenom o nový způsob filmování a stále jde o film. Tímto ovlivnil množství filmů v tomto žánru, které jej následovali.
Následovali jej Blair Witch nebo Paranormal Activity. Navzdory tomu, že všichni víme, že jde o fikci, dokážou nás pořád vyděsit a přinutit nás přehodnotit, zda to, co vidíme, není opravdu skutečné. Představte si tedy, jak musel stejný styl šokovat, když byl prvně použit. A přesně to je osudem snímky Cannibal Holocaust z roku 1980. Film se proslavil zejména svou kontroverzností. Kromě nesnesitelných momentů, které v něm nechybí, také skandály, které se nesli kolem samotného režiséra Ruggeroa Deodata a celého způsobu natáčení.
Za zabíjení zvířat byl odsouzen
Ve filmu můžeme shlédnout množství mrtvých zvířat. Mysleli-li jste si ale, že jde jenom o filmový trik, jste na omylu. Podobně jako Robert Kerman, který ztvárnil hlavní postavu Harolda. Když se dověděl, že režisér nechal všechny zvířata před kamerou reálně zabít, napadl jej a označil jej za bezcitného. Když totiž došlo k zabíjení, herec u toho nebyl a sám byl přesvědčen, že nic z toho není reální.
Dokonce i scéna, v které měl „jakože“ zabít nosále, se ukázala jako naprosto skutečná. Jelikož se ale nenatáčela přímo v hercově přítomnosti, on sám o ničem netušil. Po tomto incidentu se Kerman raději vrátil k odvětví kinematografie, kterému se věnoval i předtím – porno filmu. A do světa skutečného filmu se víc ani nepokoušel dostat.
Herci to neměli snadné
Jedním z nejnezapomenutelnějších momentů je scéna s želvou, kterou rozkrájí zaživa. Ona se u toho samozřejmě ještě hýbe. Následně jí odeberou pancíř a my vidíme všechno, so se v jejím vnitřku opravdu nachází. Tento pohled není nepříjemný jenom pro diváky, ale byl i pro samotné herce. Perry Pirkanen totiž u jejího natáčení brečel.
Každý herec musel před samotným natáčením souhlasit s tvrdými podmínky. Jednou z nich bylo, že až rok po natáčení se nebudou ukazovat na veřejnosti. Mělo to docílit ještě větší autenticitu a pocit, že byli ve filmu doopravdy snědeni. Všechny tyto režisérovy výstřelky se však Deodatovi nakonec vymstili. Režisér byl kvůli zabíjení nevinných zvířat trestně stíhaný.
Mysleli si, že zabíjel i lidi
Deset dní po premiéře musel jít k soudu, protože byl obviněn z vraždy tří mužů a dvou žen. A dokázat, že se alespoň v tomhle případu jednalo jenom o triky. Kolem filmu se začali šířit fámy, že zobrazuje skutečné vraždy a sebevraždy. Jednou z vyhrocených scén je třeba i scéna kastrace. U její tvorby se použil šikovný trik. Část těla od pasu nahoru byla jenom figurína, spodní ovšem bylo reální mrtvé tělo, které se podařilo odkoupit z dopravní havárie.
Smrt zvířat však byla skutečně autentická a režisér si za ni vysloužil mastné pokuty. Doopravdy byla ve filmu zabita želva, had, dvě opice, tarantula nebo prase. A proč dvě opice, když ve výsledném snímku vidět smrt jenom jedné? Tato scéna se totiž točila dvakrát, tak museli zemřít rovnou dvě. Režisér však nakonec přiznal, že všeho lituje a byl by nejraději, kdyby film vůbec nevznikl.
Rekordman v počtu zákazů
Svojí kontroverzností a scénami za hranicí snesitelnosti si film vysloužil zákaz promítaní v mnoha zemích. A stal se rekordérem, když jejich počet překročil 50. Samotní Itálie film zatracovala. Lidé totiž nevěřili, že jde jenom o film a násilí nebylo skutečné. Tak museli všichni herci navštívit televizi, aby dokázali, že ve skutečnosti nejsou mrtví. Navzdory tomu se však film proslavil a svůj původní rozpočet zněkolikanásobil. V Japonsku se dokonce považuje za jeden z nejvýnosnějších filmů vůbec.
Režisérovým záměrem bylo upozornit na množství násilí, které můžeme dennodenně vídat na našich obrazovkách. Film totiž vznikl v období Rudé brigády, komunistické teroristické skupiny v Itálii. Každý večer se tak lidé v televizi museli dívat na zmrzačená nebo mrtvá těla. A popularita zpráv se zvyšovala úměrně s jejich schopností šokovat. Navzdory tomu se mu místo jakéhosi upozornění podařilo to samé.
Kritika společnosti
Tento snímek do kinematografie přinesl nový způsob filmování a ovlivnil množství dalších. Navíc obsahuje reflexi společnosti, která nám dokazuje, že i my, slušní a civilizovaní lidé, se můžeme v důsledku různých podmínek změnit a být dokonce horší a krutější než domorodí obyvatelé.
humanechoes.com, sk.wikipedia.org, syfy.com, csfd.cz