Nedostatek spánku totiž nevyvolává jen chronickou únavu. Může mít také těžké dopady i na fungování organismu, píše francouzský týdeník L’Express.
Je jedna hodina po půlnoci a jednatřicetiletý Pierre, který se právě vrátil z práce, se svalí na postel. Za čtyři hodiny mu zvoní budík a začíná mu nový den. Tento náročný rytmus praktikuje už týden, aby dovedl do konce jeden projekt. „Jakmile jsem se natáhl, okamžitě jsem usnul,“ vzpomíná. Kruhy pod očima, nálada na bodu mrazu, vlčí hlad. Pierre trpí nedostatkem spánku. Kromě velké únavy má mnohonásobný negativní vliv na organismus a brání jeho dobrému fungování.
6 hodin spánku denně nestačí
„Odhaduje se, že dospělý člověk potřebuje sedm až osm hodin spánku denně,“ připomíná profesor Damien Léger, šéf Centra pro spánek a bdění při nemocnici Hôtel-Dieu v Paříži.
Lidé, kteří spí méně než šest hodin denně, se vystavují většímu riziku nejrůznějších onemocnění. Nedostatek spánku se projevuje na různých úrovních: metabolické, kognitivní a v chování. Únava nejprve mění charakter jedince. „Moje morálka byla na bodu mrazu. Byl jsem nervózní, netrpělivý a nedokázal jsem se soustředit,“ uvádí Pierre. Damien Léger také připomíná, že podobní lidé mají sníženou pozornost, oslabenou schopnost reagovat, úzkosti, špatně fungující paměť. Tyto problémy, jejichž seznam je mnohem větší, jsou jen špičkou ledovce.
Nedostatek spánku může mít vliv na rakovinu
Spánek je životně důležitý, protože umožňuje tělu připravit se na následující den. „V noci se nastavuje metabolická rovnováha na nadcházejících 24 hodin, tedy energetická rovnováha. Když jsou biologické hodiny narušeny, je narušena i sekrece některých hormonů, jako je ghrelin (růstový hormon), leptin (hormon sytosti) nebo kortizol (stresový hormon). Nedostatek spánku naruší metabolismus a tím se zvyšuje riziko vzniku nadváhy, srdečních příhod, cukrovky druhého typu a dokonce i některých druhů rakoviny.
„Výživa a spánek jsou silně propojeny a jedno ovlivňuje druhé,“ uvádí doktorka Corinne Chicheporticheová-Ayacheová. Po dvou týdnech nedostatečného spánku začínají lidé výrazně přibírat na váze. Zásadní je způsob, jakým jíme a výběr potravin, říká lékařka. Spánek může narušit těžké trávení. Žaludek produkuje energii, která zvyšuje tělesnou teplotu. Spíme lépe, když tato teplota mírně poklesne.
„Když je člověk unavený, je energetická potřeba vyšší. Organismus si žádá vydatnější pokrmy. Lidé pak vyhledávají energeticky bohatá jídla, a tak postupně nabírají na váze,“ zdůrazňuje Chicheporticheová-Ayacheová.
Spíme méně
„Tendence ukrajovat z doby spánku jsou velmi silné. Dnes je spánek ohrožen zaměstnáním a volnočasovými aktivitami, které jsou nyní velmi spojené s technologiemi, jejichž negativní vliv na usínání je známý. Muži a ženy, kteří pracují v noci, spí v průměru o hodinu méně než ostatní, „uvádí Damien Léger. Zdá se, že to je jeden z karcinogenních faktorů, protože počet onemocnění rakoviny prsu a prostaty je u těchto pracujících výrazně vyšší.
Jen málokdo však pomýšlí na to, aby ovlivnil svůj spánek a vyhnul se tak výše uvedeným chorobám. Často je krátký spánek považován za nezbytný. Určit, že nemoc vyvolal nedostatek spánku, je komplikované tím, že pacient má často více zdravotních potíží zároveň. Je tedy určovaných více příčin a spánek zůstává na posledním místě. Corinne Chicheporticheová-Ayacheová zdůrazňuje, že je třeba naslouchat signálům těla. K tradičním doporučením tak lze přidat třetí: jíst zdravě, hýbat se a spát.