Stále palčivějším problémem je však otázka etiky. Vědcům se například podařilo vyvinout organoidy, uvažuje se nad transplantací lidské hlavy a novinkou jsou živé roboty vyrobeny z kmenových buněk žab.
Vědci vyrobili roboty ze živých buněk
Jak informuje portál The Guardian, vědcům se podařilo něco nevídané – sestrojili prvního živého robota a použili na to kmenové buňky žáby drápatky vodní. To nejúspěšnější ze stvoření se dokáže za pomoci nohou samo pohánět na hrudi, podobně jako žába. Další z robotů zas má uprostřed svého „těla“ otvor, ze kterého vědci vytvořili kapsu. Díky tomu se může robot pohybovat v prostoru kmitavým pohybem.
Podle odborníků jde o zcela novou formu života, jaká dosud na Zemi ještě neexistovala. Je to totiž živý organismus, který se však zároveň dá naprogramovat jako robot. Navíc, v robotice se dosud upřednostňovaly kovy a plast, Michael Levin – ředitel institutu Allen Discovery Center a jeho kolegové však dokáží sestrojit robota z biologického materiálu, tedy z tkáně.
Takový robot dokáže své poškození napravit podobně, jak se hojí rány u živočichů a když jeho úloha skončí, jednoduše se rozloží jako jakýkoli jiný smrtelný živý organismus. Na co bude takový robot dobrý? Vědci si myslí, že posloužit může v mnoha situacích. Může být například vypuštěn do moří a oceánů, aby se podílel na odstraňování znečištění, může vyhledávat a eliminovat toxické látky a dokonce může být vložený do lidského těla, kde se bude podílet na efektivním podávání léků nebo na čištění stěn artérií od usazenin.
Budoucnost robotů je zatím nejistá
Jde však jen o dohady. Vědci totiž tvrdí, že při nových vynálezech je téměř nemožné určit, jaké využití budou mít v budoucnosti. Roboty, které se vědcům podařilo sestrojit, jsou menší než 1 milimetr a fungují na základě evolučního algoritmu, který funguje díky superpočítači. Program začíná vygenerováním náhodné 3D konfigurace sestávající z 500 až 1 000 srdečních a kožních buněk.
Konfigurace se následně testuje ve virtuálním prostředí, aby vědci například viděli, jak daleko robot zajde, když spustí funkci srdečních buněk. Vzhledem k tomu, že srdeční buňky se spontánně stáhnou a opět uvolní, fungují jako malé motory, které miniaturního robota pohánějí, dokud neminou veškerou energii. Na těch designech, které se osvědčí jako ty nejlepší se zas následně pracuje dál. Při robotech ze srdečních buněk se například ukázalo, že ze svých energetických zásob dokáží fungovat 7 až 10 dní, což rozhodně není málo.
Po namáhavém testování nakonec vědci vybrali 100 designů, které na základě počítačové simulace sestrojili v laboratoři. Roboti dostali pojmenování xenoboti a studie o nich je publikována v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, v níž mimo jiné vědci informují i o tom, že xenoboti musí být ve vodě, aby zůstali buňky žab naživu. Zatímco někteří xenoboti se pohybovali směrem vpřed, jiní prováděli kruhové pohyby a další se zase spojili do malých uskupení. Pokud se podaří xenoboty sestrojit z buněk savců, budou se moci pohybovat nejen ve vodě, ale i na souši. Uvažuje se dokonce o sestrojení xenobotů z nervových buněk.
Opět však zůstává otázka etičnosti, odborníci se totiž obávají, že v budoucnu budou xenoboti disponovat vlastním nervovým systémem a kognitivními funkcemi. Budou se tedy moci stát aktivními členy společnosti. Vědci se však brání, vzhledem k tomu, v jakém stádiu se výroba xenobotů momentálně nachází na obavy údajně zatím není důvod.