Už starověcí řečtí astronomové a filozofové si při jejím zkoumání uvědomili, že má třetí rozměr – hloubku. Mezi jednotlivými zářícími nebeskými tělesy je obrovský prostor. Pozorovali tehdy i souhvězdí Orion, které ze Země i dnes vypadá téměř úplně stejně jako před 3000 lety. To se však brzy může změnit. Betelgeuse – jedna z hvězd – se totiž začala chovat úplně jinak než její ostatní, píše National Geographic.
Pokud patříš k pravidelným pozorovatelům hvězdné oblohy a všiml sis, že pravé rameno Oriona v posledních dnech svítí jaksi jinak, nemýlil ses. Betelgeuse se v žebříčku jasnosti vždy pohybovala kolem desátého místa, tedy dokud v říjnu nezačala blednout. V prosinci už nebyla ani dvacátá nejjasnější. Pokud je jasno, můžeš si všimnout, že souhvězdí Orion není tak zřetelné, jak bývalo.
Co víme o Betelgeuse?
Tento červený obr nese i jiný název – Alpha Orionis. Označení Alpha se obvykle používá pro nejzářivější hvězdu souhvězdí, ačkoli Betelgeuse toto pravidlo porušuje. Nejzářivější hvězdou Oriona je totiž Rigel, který představuje jeho pravou nohu. Na obrázku níže si můžeš všimnout obou hvězd. Rigel je zbarvený více do modra, na rozdíl od oranžové Betelgeuse. Za posledních deset let se jí oranžová barva ještě více zvýraznila, což znamená, že její teplota mírně klesá.
Faktem však je, že je asi dvacetkrát větší než naše Slunce, což znamená, že v naší sluneční soustavě by tato hvězda pohltila nejen první čtyři planety – Merkur, Venuši, Zemi a Mars; ale i hlavní pás asteroidů a Jupiter. Saturn by si v takovém případě neudržel své prstence.
Betelgeuse je také (na vesmírné poměry) relativně blízko u nás. 640 světelných let opravdu není mnoho ve srovnání s jinými objekty pozorovatelnými pouhým okem. Vědci si myslí, že Betelgeuse by mohla explodovat a zemřít, což určitě bude pozorovatelné i ze Země.
Tento typ hvězd se takto nezvykne chovat – například tato konkrétní má „jen“ 8,5 milionu let. Pro srovnání, naše Slunce žije už čtyři miliardy let a pravděpodobně se dožije úctyhodných deset miliard, dokud se s ní stane to, co s Orionovým pravým ramenem. Po výbuchu však Betelgeuse určitě navždy zmizí z noční oblohy.
oh don’t mind me, just existentially freaking out about Betelgeuse and when it’ll explode 😍
— Sarafina Nance (@starstrickenSF) December 22, 2019
„Největší otázkou teď je, kdy exploduje,“ uvedla na Twitteru Sarafina Nance z Kalifornské univerzity v Berkeley, která se věnuje této hvězdě a studuje hvězdné výbuchy. „Nemyslím si, že to bude tak brzy, ale moc se na to těším,“ dodala pro National Geographic.
Co se po výbuchu stane Zemi?
Vůbec nic. Jsme totiž dostatečně daleko a kromě toho máme Slunce a kolem naší soustavy máme jakýsi ochranný štít. Pokud bychom však tento štít neměli, tlaková vlna by nás zasáhla až o šest milionů let po výbuchu.
for those asking: when Betelgeuse *does* explode, it’ll be a super bright moon-like light in our sky. it’ll fade over the course of a few months, but will be a gorgeous spectacle as it does. no danger to earth— we just get to marvel its beauty.
— Sarafina Nance (@starstrickenSF) December 23, 2019
Když tedy tato hvězda vybuchne, respektive světlo z výbuchu po stovkách let dorazí k nám, Betelgeuse nám před očima shoří. Záře bude jasnější než Měsíc v úplňku a dostatečně jasná na to, aby v noci vrhala stíny na Zemi. Bude také viditelná i během dne po dobu nejméně několika měsíců. Potom hvězda navždy zmizí z naší oblohy.
Otázku o tom, kdy tento výbuch nastane, neumí odpovědět ani nejnovější studie. Pravděpodobně vybuchne v rozmezí příštích pár milionů let, ale je možné, že už za 100 000 let. Jelikož jsme od ní 640 světelných let vzdálení, je také možné, že už vybuchla. V tom případě bychom explozi ze Země viděli ještě před rokem 2660.
Není však vyloučeno, že světlo z exploze na Zemi dopadne v příštích letech či dokonce měsících. To by znamenalo, že Betelgeuse vybuchla někdy koncem středověku, tedy ještě před objevením Ameriky. To, jak bude vypadat výbuch Betelgeuse, si můžeš prohlédnout v tomto videu.