Dnes už na ně jen nostalgicky vzpomínáme, nakolik se společnosti začaly věnovat jinému segmentu, případně zkrachovaly. Podobné příběhy mají legendární značky HTC, Nokia, zda Sony-Ericsson, o kterých jsme psali v předchozích článcích. Tentokrát se zaměříme na značku, kterou si většina z nás určitě velmi dobře pamatuje.
Řeč je samozřejmě o společnosti Siemens, která produkovala velmi zajímavé a oblíbené mobilní telefony. Společnost Siemens založil v Berlíně v roce 1847 Werner von Siemens. Společnost se již ve svých začátcích zaměřovala na budování telefonních ústředen a telegrafů. Společnost má velkou spojitost s Ruskem, protože se tam nacházelo množství továren a také se ve velkém spolupodílela na budování různé infrastruktury.
Kromě toho byl Werner von Siemens všude uznávaný jako talentovaný inženýr a vůdce, který společnost povýšil na vrchol, takže v roce 1874 byl přijat na Pruskou akademii věd. Časem začala společnost s výrobou elektrických železnic, či výtahů. Společnost pokračovala ve své práci na železničních tratích v Londýně, či na těch tramvajových v Praze. Vedle toho pracovala i na dalších významných projektech v Rusku.
Siemens si svých zaměstnanců vážil
V roce 1892 Werner von Siemens ve 75 let zemřel, přičemž po sobě zanechal manželku a tři děti. Společnost však i nadále fungovala, přičemž si velmi zakládala na spokojenosti svých zaměstnanců. Založený byl fond na invalidní důchody, penzijní fond, továrny na výrobu potravin pouze pro zaměstnance, zavedené byly různé lékařské služby, zkracoval se pracovní čas, ale dostupné bylo i lázeňské sanatorium, či tovární knihovna.
V roce 1914 měla společnost i se svými dceřinými firmami kolem 82 000 zaměstnanců, ale vypuknutí první světové války představovalo tvrdou ránu, nakolik mnoho zahraničních dceřiných společností bylo znárodněných. Firmu začal vést syn Friedrich, který začal obnovovat všechna průmyslová odvětví.
Začala se výroba žárovek, světlometů, vysavače, vysoušeče vlasů, toustovače a mnohé jiné domácí elektrospotřebiče. V roce 1925 se společnost začala zabývat i zdravotnickou technikou. V roce 1933 společnost logicky začala i s výrobou vojenského materiálu a techniky. Na konci války představovala asi pětina všech zaměstnanců vězňů z koncentračních táborů a válečných zajatců. Během války bylo mnoho zaměstnanců, vědců a vedoucích pracovníků zabitých, přičemž někteří zůstali nezvěstní nebo spáchali sebevraždu.
Přejmenování a první analogový telefon
V roce 1966 se koncern začal nazývat Siemens AG, přičemž to byla opět silná společnost, která se začala věnovat hlavně energii. V témže roce byla otevřena i divize Siemens Mobile, která v roce 1985 uvedla na trh svůj první telefon Siemens C1, který vážil 6 kg a pracoval na analogovém standardu. V roce 1994 byl na trh uveden telefon s vysouvací anténou Siemens S1 GSM.
Rok 1997 byl pro společnost výjimečný zejména z toho pohledu, že byl na trh uveden první telefon s barevnou obrazovkou, která byla schopná zobrazit červenou, zelenou, modrou a bílou barvu. Šlo o model Siemens S10 se kterým se na trh dostal i jeho „bratr“ Siemens S10 Active, což byl první telefon se zvýšenou ochranou před nárazy, prachem či postříkáním.
V roce 2000 Siemens získal i mobilní divizi společnosti Bosch. V témže roce byl Siemens o krok vpřed před některými konkurenty a představil jeden z prvních telefonů s podporou MP3 přehrávače a podporou externích paměťových karet. Šlo o model Siemens SL45. Příchod novějšího modelu SL45i přinesl hlasové povely, prohlížeč a vůbec jako první dokázal spouštět Java aplikace.
Ikonický A50 zaznamenal obrovský úspěch
Mobilní telefony Siemens byly v té době velmi oblíbené. Charakteristické byly velmi pěkným designem, barevným displejem, velkým množstvím funkcí a přijatelnou cenou.
Rok 2002 přinesl jeden z nejpopulárnějších modelů značky Siemens vůbec. Siemens A50 chtěl mít v té době snad každý. Nedisponoval téměř ničím zajímavým, ale po designové stránce byl velmi pěkný, skladný a podporoval stahování různých obrázků a spořičů obrazovky. Ve stejném roce byl představen i model S55, který se stal prvním telefonem Siemens s možností vytváření fotografií.
Tento model však neměl zabudovaný fotoaparát v těle, ale místo něj si uživatel mohl připojit externí fotoaparát QuickPic i s hledáčkem. Stejný způsob zvolil Sony-Ericsson ve svém ikonickém modelu T68i z téhož roku. V roce 2003 byl na trh uveden první telefon značky Siemens s operačním systémem Symbian. Siemens SX1 měl TFT displej s rozlišením 176 x 220 pixelů, 1000 mAh baterii, 0,3 MPx fotoaparát a podporu paměťových karet.
Silné reklamní kampaně a první problémy
Společnost Siemens investovala velké peníze nejen do vývoje mobilních telefonů, ale i do reklamy. Logo Siemens Mobile se vyjímaly na dresech fotbalistů Realu Madrid, či Lazia Řím, ale také i na monopostech McLaren v seriálu F1. Kromě toho Siemens sponzoroval množství sportovních akcí na celém světě.
V roce 2004 se začaly v sekci mobilních telefonů ztrácet peníze. V celém koncernu se však děly různé nekalé činnosti jako například úplatkářství, zda tajné dohody o cenách, což vedlo k nepříliš dobré mínění. Ještě v roce 2003 patřilo společnosti Siemens čtvrté místo světových výrobců mobilních telefonů s podílem 8,5%, hned za značkami Nokia, Motorola a Sony-Ericsson. V roce 2004 podíl klesl na 7,2%, přičemž v tomto okamžiku byly zaznamenány velké ztráty a výrazný pokles.
Začátkem roku 2005 podíl opět klesl na 5,6%, když zaostal za LG, zda Sony-Ericsson. V té době společnost dostala na trh sérii Xelibri, která byla charakteristická odvážným designem, který měl odrážet nejrůznější módní trendy. Tato série však nedosáhla požadovaný úspěch a stala se tak zbytečným nákladným selháním.
Prodej a nepovedené znovuzrození
V roce 2005 projevila zájem o ztrátovou společnost Siemens Mobile tchajwanská firma BenQ, která společnost koupila za 350 milionů dolarů s výhradním právem používat ochrannou známku Siemens na svých mobilních telefonech během 5 let. Společnost BenQ následně vyráběla mobilní telefony z německé divize mobilních telefonů pod názvem BenQ-Siemens. V roce 2006 podala německá divize společnosti BenQ návrh na prohlášení konkursu.
Po zavření německých poboček, společnost BenQ uvedla na trh pět telefonů BenQ-Siemens, no bez většího úspěchu. V roce 2013 se znovu pokusila o návrat a obnovit výrobu smartphonů. Tentokrát však s operačním systémem Android. Žádný z nich se však nedočkal většího úspěchu, který by zanechal výraznou stopu ve světě technologií.
Špatné načasování nebo neschopnost vedoucích pracovníků?
Některé zvučné značky, jako Nokia, Sony-Ericsson, zda Siemens mají jedno společné. Zpočátku patřily mezi špičku, přičemž se jim neustále dařilo být alespoň o krok vpřed oproti své konkurenci. Všechny společnosti však pozdě nebo nesprávně zareagovaly na příchod operačního systému Android. Některé společnosti zvolili svou vlastní cestu a jiné začali používat Android, když už bylo pozdě.
To byl případ i značky Siemens, která za své poměrně krátké období vyprodukovala množství mobilních telefonů, které v nás zanechaly hezké vzpomínky, ale jejich cesta skončila už v roce 2005 prodejem společnosti BenQ. Ta brala koupi jako výbornou příležitost prorazit na evropském trhu, ale nevěděla jak na to. Pokus v roce 2013 s příchodem Android smartphonů byl zbytečný, protože v té době byly již dostatečně silné značky jako Apple, či Samsung, které dominují trhu dodnes.
Společnost se našla v těžkém průmyslu a výrobě domácích spotřebičů
V současnosti se společnost Siemens zaměřuje na odvětví ve kterém je nejlepší a to je takzvaný „těžký průmysl“. Vyrábí vlakové soupravy, větrné elektrárny, semafory, ale blízko má i k medicíně, protože vyrábí tomografy či rentgenogramy. Kromě toho je strategickým partnerem společnosti Nokia a pod značkou Nokia Siemens Networks patří mezi největší dodavatele telekomunikačních zařízení na světě.
Značku Siemens však jistě mnozí z nás znají i z prostředí domácích spotřebičů, protože i nadále vyrábí ledničky, varné desky, trouby, myčky nádobí, či pračky. Společnost se tak vyhnula úplnému krachu a věnuje se tomu, co umí nejlépe.