Nad Austrálií se před časem objevila ohnivá koule a vědci se zpočátku domnívali, že to byl meteorit nebo kometa. Zdá se však, že neměli pravdu. Po třech letech totiž došli k závěru, že to byla dočasná družice, tzv. miniměsíc
Zem nemusí mít jen jediný Měsíc
Měsíc je přirozená družice, která je přitahována gravitační silou planety a když si máme představit měsíc Země, většina z nás má před očima jedinou zářivou kouli visící na noční obloze. Jak však informuje portál Express, nemusí to tak být. Zem může mít více Měsíců, neznamená to však, že všechny jsou viditelné pouhým okem a pozorovatelné každou noc.
Jak jsme zmínili, Měsíc je k Zemi přitahován gravitační silou a Země má schopnost přitáhnout na svou oběžnou dráhu různé objekty, přičemž některé se z ní časem vytratí, některé na ní zůstanou celé měsíce či dokonce roky a některé se dostanou do naší atmosféry. Může to být asteroid, kometa nebo například i miniměsíc. Čas od času se objekt, například takový miniměsíc, může dostat do atmosféry Země a shořet, případně může do Země narazit. Pro pozorovatele na Zemi může tento jev vypadat jako exploze velké ohnivé koule.
Ohnivá koule nad Austrálií nebyla kometa
Přesně to se zřejmě odehrálo i 22. srpna v roce 2016 nad Austrálií. Tamní vědci disponují desítkami autonomních kamer, které jsou rozmístěny na ploše stovek kilometrů a jejich úkolem je pozorovat vesmírné objekty, které vstoupí do atmosféry Země. Mimo jiné pomáhají vědcům například určit místo, kam dopadnou úlomky vesmírných objektů, které se dostaly do naší atmosféry. Právě tyto kamery zachytily i objekt z 22. srpna a díky nim mohli vědci určit rychlost, jakou objekt padal.
Ukázalo se, že pád objektu byl poměrně pomalý, a to 11 kilometrů za sekundu. Poměrně nízká rychlost padání poukazuje na to, že objekt se zřejmě už nějaký ten čas zdržel na oběžné dráze Země a do atmosféry se dostal až později. Jak je zřejmé, vědci jsou z objevu poměrně nadšení ještě i po třech letech a neustále ho zkoumají. Zkoumání zbytků vesmírných objektů dopadených na Zemi nebo jejich zkoumání za pomoci teleskopů je totiž mnohem méně náročné, než vysílat do vesmíru za účelem shromažďování informací vozítka či dokonce lidskou posádku.
Jak informoval článek uveřejněný v časopise The Astronomical Journal, v tomto případě vědce zajímá zejména to, proč některé objekty Zemi díky své gravitaci přitáhne, ale na jiné zdánlivě nepůsobí a vyhnou se jí. Navíc objev miniměsíce je důvodem k oslavě, vzhledem k tomu, že dosud se přímo na oběžné dráze Země podařilo objevit jen jediný, a to ještě v roce 2006.