Nikdo z nás nedokáže se stoprocentní jistotou předpovědět, jaká zkáza postihne planetu, na které žijeme. Na základě této nejistoty existují na jejím povrchu tajemné místa, které ukrývají to, co považujeme za nejhodnotnější odkaz lidstva či přírody, která je pro tento svět přirozená. Stále rozšiřována pomyslná pojistka bude v blízké budoucnosti opět obohacována. Novými členy archivu se nejnovější stanou zdrojové kódy Microsoftu.
V případě, že se rozhodnete vydat na severní pól z Evropy, je více než pravděpodobné, že vaší předposlední zastávkou před ním samotným bude právě souostroví Svalbard. Většina z četných norských a ruských uhelných dolů na jeho území byla uzavřena. Prostředí s tučnou vrstvou permafrostu již není tak zajímavé pro obyvatele jako kdysi. O to více jsou ale podle slov portálu Bloomberg Bussinesweek přitažlivé pro vědce z celého světa.
Nehostinný a tajemný Svalbard
Svou polohou a do určité míry i nehostinností toto souostroví představuje ideální prostor pro zachování důležitých materiálů a předmětů. Nakolik je od běžného světa dostatečně vzdálený, ani život na něm není tak zcela běžný. Místo, které ukrývá resetovací tlačítko naší civilizace přece jen musí být něčím odlišné.
V minulosti jste se mohli setkat zejména s informací, že se zde nachází globální trezor semen. V případě vypuknutí pandemie nebo jaderné apokalypsy víme, že existuje naděje v podobě zakonzervovaných semen širokého spektra rostlin, včetně plodin, které jsou pro lidstvo nejcennější. Vstup do tohoto trezoru vypadá jakoby byl inspirován filmem z budoucnosti. Obrovský obelisk ve tvaru trojúhelníku, vystupující ze sáhodlouhé sněhové pokrývky, který září zelenými světly.
Trezor, který ukrývá krabice na pizzu
Jen před necelým měsícem (24. října) navštívil výkonný ředitel společnosti GitHub Inc. Nat Friedman opuštěný uhelný důl. V jednom z temných a chladných ramen dolu se nachází železný kontejner. Od daného dne je v něm ukrytý nový předmět. Software s otevřeným zdrojovým kódem. Server nebo USB klíče nejsou pro tento účel dostatečně odolné. Proto jsou údaje zakódovány na odlišném druhu materiálu.
V skutočnosti má ísť o predmety podobné filmovým valcom používaným v minulosti, z ktorých každý váži niekoľko kilogramov a je uložený v bielom plastovom
Ve skutečnosti má jít o předměty podobné filmovým válcem používaným v minulosti, z nichž každý váží několik kilogramů a je uložen v bílém plastovém obalu podobném tomu na pizzu. Norská společnost s názvem Piql AS vytvořila speciální svitky z mimořádně odolného mikrofilm, které jsou potaženy práškovým oxidem železa pro větší odolnost.
Společně s omáčkou a archivy Vatikánu
Údaje, jako jsou obrázky, text nebo řádky kódu je možné vidět výhradně za pomoci lupy. Výrobce také dodává, že daný materiál by měl za normálních podmínek, jako je studená, suchá jeskyně s nízkým obsahem kyslíku, vydržet přibližně 750 až 2000 let.
Friedman ani zdaleka není první, kdo něco uschovává v tomto kontejneru. Již v minulosti byly do něj vloženy archivy Vatikánu, brazilské záznamy z katastru nemovitostí, množství filmových děl, ale například i recept na speciální omáčku určitého hamburgerového řetězce. Společnost GiHub, kterou loni odkoupil Microsoft, má aktuálně v plánu stát se největším nájemcem v archivu.
Kukuřice vs. zdrojový kód
V trezoru v budoucnu uschová přibližně 200 svitků, z nichž každý má mít v sobě zapsaných až 120 gigabajtů kódů. Úplně první v sobě ukrývá operační systémy Linux, Android a 6000 dalších důležitých aplikací.
V momentě, kdy bude svět absolutně zpustošený, je velmi pravděpodobné, že právě zdrojový kód, například YouTube, nebude v hierarchii potřeb lidstva příliš vysoko. Přednost budou mít zejména semena pšenice či kukuřice. Friedman tento krok ale přesto považuje za opodstatněný. Otevřený zdrojový kód je podle jeho názoru jedním z velkých úspěchů lidstva, podobně jako umělecká díla či literatura na mistrovské úrovni.
Využíváme je každý den
Základní myšlenkou otevřeného zdrojového kódu je, že napíšete kód, který je možné sdílet. Tím dáváte někomu jinému šanci vidět, co jste udělali a pokud chce, může jej změnit podle sebe. V průběhu časů se tato rozsáhlá a stále se rozšiřující práce mění a vylepšuje. Používá se také na výrobu nesčetných softwarových aplikací, které využíváme na každodenní bázi.
Zachováním těchto údajů bude v případě apokalyptických scénářů možné opět obnovit to, co jsme již v minulosti vytvořili. Při pomyšlení na programátory, kteří musí v dnešní době stále hledat nepříjemné bugy v kódech a tím zkoušet míru své trpělivosti, víme, že tím pravděpodobně nebudou muset projít opět v budoucnosti. S aktivitami společnosti GitHub Inc. na souostroví Svalbard se blíže můžete seznámit na tomto linku.