Ve 14. století se plicní mor dostal i do Evropy a decimoval i asijské země. Celkově na následky moru zemřelo až 75 milionů lidí a s přestávkami se onemocnění neustále vracelo až do 18. století. Je proto samozřejmostí, že vědci chtějí o černé smrti vědět co nejvíce. Zdá se, že se jim konečně podařilo odhalit, odkud se k nám mor dostal.
Onemocnění, které vzalo miliony životů
Plicní mor je podle CDC onemocnění, které se šíří z člověka na člověka za pomoci vzduchu nebo po kousnutí potkanem či blechou. Mezi hlavní příznaky moru patří horečka, zimnice, bolesti hlavy, bolestivé lymfatické uzliny a nakonec tzv. akrální nekróza, tedy podkožní krvácení a odumírání konečků prstů či ušních boltců.
Portál IFLScience uvádí, že mezinárodní tým vědců se rozhodl prozkoumat pozůstatky lidí, kteří zemřeli právě na následky plicního moru. Pracovalo se na 12 evropských archeologických nalezištích a díky analýze DNA se podařilo zjistit, že mor se k nám pravděpodobně dostal z Ruska.
Odkud se dostal do Evropy?
Portál History uvádí, že bakterie způsobující mor, Yersinie pestis, se na kontinent dostala za pomoci lodí, které pluly po Černém moři a nakonec zakotvili v Itálii. Většina mužů cestu nepřežila a ti, co přežili, měli těla poseté krvácejícími a hnisavými ranami. Do 5 let od zakotvení lodí zemřela téměř třetina populace, onemocnění zde totiž podlehlo 20 milionů lidí.
Aby bylo možné určit, odkud bakterie pochází a jak se měnila a vyvíjela, vědci zrekonstruovali její genom, a to díky vzorkům získaným z 34 pozůstatků z pohřebišť v Anglii, Německu, Francii a Švýcarsku.
Vzorky byly odebrány také z několika míst v Rusku a ukázalo se, že právě zde vznikl předchůdce Yersinie pestis, která se století šířila světem a vzala miliony životů. Autorka studie, Maria Spyrou, proto ve své zprávě uvádí, že onemocnění se k nám dostalo jedinou cestou, a to z východu.
Jak jsme na tom dnes?
Studie navíc uvádí, že zpočátku nebylo možné spatřit genomovou diverzitu u Y. pestis. Později se však situace změnila, což naznačuje, že bakterie se vyvíjela. Když totiž přišla druhá vlna pandemie, v Evropě se šířila v několika větvích a kromě toho, nepodařilo se nalézt moderního „potomka“ této bakterie, což znamená, že pravděpodobně vyhynul a zachovala se jen vyvinutější verze.
Naštěstí, dnes už je možné onemocnění léčit antibiotiky a pandemii tak předejít. Bohužel před 700 lety naši předkové takovou možnost neměli. Nevěděli ani to, jak se onemocnění šíří, odkud přišlo a jak ho zastavit. Y. pestis ještě není zcela minulostí a ještě i dnes se stane, že se na některých místech vyskytne. Několik případů bylo zaznamenáno například na Madagaskaru či v Číně.