Architektka Erika Werresova pojala renovaci vily pro sebe a svou pětičlennou rodinu v německém městě Bergisch Gladbach holisticky. Začala pečlivým výběrem typově rozmanitých okenních řešení a na jejich základě pak rozpracovala barevné i materiálové návrhy pro téměř všechny viditelné povrchy v objektu a také v jeho bezprostředním okolí. Výsledkem je mimořádně ucelená a elegantní estetika. Podívej se, jak to v německé vile vypadalo před a po rekonstrukci.
Na první pohled se zamilovala nejen do lokality a pozemku v Severním Porýní-Vestfálsku, ale také do samotného objektu, který se na něm nacházel.
Půdorys, materiál budovy, výška pokojů i rozdělení prostoru se zdály ideální pro potřeby její pětičlenné rodiny, a proto se rozhodla pro renovaci namísto novostavby.
Architektka přidala a zvětšila okenní plochy a zároveň osadila celý obvodový plášť kompozitním, tepelněizolačním systémem; kompletně vyměnila rozvody elektřiny, vytápění a větrání, přestavěla střechu a také ve všech třech podlažích domu upravila dispozice prostor tak, aby vyhovovaly požadavkům jeho obyvatel. Zvýšené náklady spojené s úpravou stávajícího objektu se však vyplatily.
Na třech podlažích s celkovou plochou 240 m² vznikl moderní, funkční a obytný prostor zalitý sluncem, který se může směle srovnávat s novostavbami.
To vše ještě umocňuje osobité kouzlo budovy – při renovaci se podařilo zachovat tradiční styl, který je pro tuto oblast typický a díky kterému je objekt pod částečnou památkovou ochranou.
Práce se světlem v původním stylu budovy
Unikátní řešení fasády i interiéru těží z práce se světlem, výhledy a také z různorodosti použitých materiálů. Při respektování původního architektonického stylu budovy došlo k přidání a významnému rozšíření prosklených otvorů tak, aby měly všechny obytné i užitkové prostory dostatek denního světla a umožňovaly množství různých výhledů do zahrady i okolní krajiny.
Projekt architektky zahrnoval systémová řešení, které přesně splňovaly její požadavky, například úzké pohledové šířky, vertikální orientované dvoukřídlé okna, pevné prosklené plochy v kombinaci s dvoukřídlými okny a také neotvíratelné prosklené stěny v kombinaci s velkoformátovými svižně-posuvnými systémy.
Na obou stranách vchodových dveří bylo navíc možné integrovat fixní prosklené plochy v rámci zvoleného systémového řádu.
Barva profilů jako určující a opakující se motiv
Během plánování projektu věnovala zvláštní pozornost barvám, texturám a materiálům. Základním barevným schématem domu se tak stala metalická povrchová úprava s jemnou texturou v šedohnědém odstínu. Ta byla použita na rámové profily všech konstrukcí a také na některé krycí profily vyrobené na míru.
V interiéru i exteriéru architektka využila barevné a materiálové spektrum, které umocňuje jednoduchou eleganci stavebních materiálů – někde prostřednictvím jemných nuancí, jinde zase pomocí kontrastů.
Variace na černobílé spektrum zaujmou už zvenčí, kde na světlé silikátové omítce vynikají metalické šedohnědé okenní profily a obložení, zatímco matně černé engobované střešní tašky zase kontrastují se světlými betonovými deskami obklopenými rýnským štěrkopískem.
Okenní ostění vzniklé po instalaci kompozitního, tepelněizolačního systému na fasádě jsou vybaveny zapuštěným exteriérovým stíněním a ochranou proti oslnění. Barvě profilů navíc odpovídá i barva žaluzií.
Bílé stěny a cementová dlažba
Interiéru dominuje kombinace bílých stěn, stropů a užitkových ploch s podlahami s cementově šedou kameninovou dlažbou a také parapety z jurského vápence k sezení a se skleněnými mozaikovými kachličkami v teple šedém odstínu s perleťovým efektem.
Toto barevné schéma oživuje přírodní dřevo v podobě kašmírově šedé dubové podlahy na schodištích a také v horních podlažích. Při takové úrovni péče a pozornosti věnované výběru materiálů a barev není žádným překvapením, že tato promyšlená hra barev pokračuje i na čalounění nábytku a v dalších dekoračních prvcích.
Zdroj: agency-like, Schüco International KG