Dnes, když všechny novinky najdete na internetu, dochází ke zkreslení informace a k šíření falešných zpráv mnohem snadněji než by se mohlo na první pohled zdát. Falešné zprávy zde však byly vždy a zřejmě vždy i budou. Důkazem je falešná zpráva, která podle vědců vznikla ještě před 3 000 lety.
Hoax starý 3 000 let?
Jedním z nejznámějších biblických příběhů všech dob je příběh o potopě, která byla za trest seslaná na lidstvo, ale Noe postavil archu a zachránil na ní nejen svou rodinu, tedy lidský rod, ale také všechny živočišné druhy na Zemi. Podle příběhu měl Noe tři syny – Sema, Chama a Jafeta a dožil se úctyhodných 950 let. Jak však uvádí portál IFLScience, tento příběh není ani zdaleka jediným příběhem o katastrofické potopě. V různých obdobích jejich vzniklo hned několik.
Další z příběhů o potopě říká, že ji na Zemi seslal babylónský bůh Ea a zemřít měl každý, kromě hrdiny jménem Utnapištin a jeho rodiny. Podobně, jako v příběhu o Noemově arše, i Utnapištin na svou loď vzal i zvířata. Příběh starý 3 000 let je zapsán na hliněných deskách a je součástí Eposu o Gilgamešovi. Vědci se domnívali, že právě příběh o potopě, kterou seslal Ea, inspiroval příběh o Noemově arše, který se zapsal i do Bible.
Jaký je rozdíl mezi babylónským a biblickým příběhem?
Martin Worthington z univerzity v Cambrige se rozhodl, že tyto dva příběhy porovná a o svých zjištěních napsal knihu s názvem Duplicity in the Gilgamesh Flood. Podle něj se příběhy liší zejména ve způsobu, jakým se na loď dostala zvířata. Po podrobném zkoumání hliněných tabulek si myslí, že Noe postavil archu sám, zatímco v babylonském příběhu bůh Ea rozšířil mezi lidmi falešnou zprávu, aby archu postavili dříve, než Zemi zaplaví voda.
V rámci šíření falešné zprávy měl lidem slíbit, že pokud Utnapištinu pomohou postavit loď, bude z nebes pršet jídlo, které je udrží naživu. Utnapištin a jeho rodina pak nastoupí na loď spolu se zvířaty, ale zbytek lidstva se utopí. Worthington si myslí, že jde o nejstarší případ šíření falešné zprávy a manipulativní hry se slovy.
Worthington dodává, že mezi babylónským a biblickým příběhem vidí ještě jeden podstatný rozdíl, a to motivaci dvou božstev. V babylonských příbězích bohové přežívají jen díky lidem, kteří jim přinášejí oběti. Bůh Ea proto lidmi manipuloval kvůli vlastnímu prospěchu.