Pozemek na hřebeni hluboko v lese odkoupil před 20 lety moderní hippiesák Tomáš Bužek. Právě tady se začal věnovat přírodnímu stavitelství a postupně vybudoval rozrůstající se osadu ze slámy a hlíny. Takové budovy jsou podle něj maximálně spolehlivé, velice levné a ekologické.
Co je hlavním benefitem přírodního stavitelství? Proč se člověk začne něčím takovým zabývat?
Je to zdravé bydlení v souladu s přírodou, ne uměle „vyhajpováno“. Je to přirozené a jednoduché.
Co pro tebe znamená soulad s přírodou?
Tak, jak ve světě jídla existuje fast food, existuje i hnutí slow food. Tohle je něco podobného. Existují stavební materiály, které jsou utvořeny k tomu, aby se s nimi pracovalo extrémně rychle, nehledí se ovšem na to, jak se v prostorech z těchto materiálů bydlí. Často jsou přecpány chemikáliemi a negativně ovlivňují nás i okolí. My, lidské bytosti, pocházíme ze světa, v kterém převládají nepravidelné tvary a jemné textury. Ve skladových prostorech jsou hladké neosobní plochy ideální, domov to ale obírá o lidské teplo.
Máš pocit, že nepravidelnost, nerovnost, oblé rohy a trochu chaosu vytvářejí teplo domova?
Takový prostor je měkký, oblý, hliněná zeď má texturu jako kůra stromů nebo kameň. Porovnáš-li to se sklem a betonem, je to obrovský rozdíl. Zvuk se šíří jinak v lese a jinak v tělocvičně. Jinak se láme světlo.
Nestavím jeden způsob stavení nad druhý. Každý má své využití. Chceš-li ale prostor, který v tobě vzbuzuje kreativitu a sálá z něj lidské teplo, určitě tě bude více stimulovat stavba z ručně opracovaných přírodních materiálů.
Odkud tato tradice pochází? Jak ses k tomu dostal?
Já u stavění používám zejména slaměné balíky a tato technologie je kolem 150 let stará. Hlína se jako stavební materiál používala od nepaměti.
Přírodní stavitelství bylo všude na světě, postupně jsme se však od něj začali odklánět. Nyní od nás naše planeta dostává pořádně „na držku“, a tak se ohlížíme zpátky k naší původní moudrosti a jednoduchosti.
Co by bylo největším benefitem pro přírodu, stavěli-li by všichni takhle?
Když slaměný dům doslouží, zůstane po něm pár provázků, hřebíků, folie na střeše a rozvody. Všechno ostatní se plynule vrátí zpátky do země. Porovnáš-li to s polystyrenovými paneláky, tam jsou tuny materiálu, který vyžaduje další energii k jeho rozebraní a zpracování.
Jsou tyto materiály spolehlivé a izolují dobře? Nerozpadne se hliněný domeček, když přijde vlk a zafouká na něj, jako v pohádce o třech prasátkách?
Právě naopak, v místech s častými zemětřeseními se dělali testy a právě tím, že jsou slaměné domy z pružného materiálu, obstáli výborně. Izolují rovněž výborně. Stéblo slámy vlastně funguje podobně jako duté vlákno ve spacáku.
Staví se tímto stylem i velké budovy? Hliněné bytovky?
Když se sláma používá jako výplňový materiál do konstrukce, dá se postavit i vícepodlažní stavba. Z hlíny existují i 10-poschodové stavby – v Africe, na místech, kde moc neprší. U nás by se ale neosvědčili.