Foto: pixabay

Před časem se vědci rozhodli, že přezkoumají genom populace obývající západní část Afriky.

Naše planeta má mnohem bohatší historii, jak byste se možná domnívali. Člověk, který ji obývá dnes, je jen kapkou v moři. Co se však našich předchůdců týká, vědci mají stále co zkoumat. Důkazem je takzvaná populace duchů, jejíž genom se podařilo objevit v západní části Afriky.

Vědci objevili populaci duchů

Vědcům se během zkoumání genomu obyvatel západní části Afriky podařil jedinečný objev. Jak informuje portál The Guardian, objevili tzv. populaci duchů, tedy genom dosud neznámého druhu člověka, který Afriku obýval před tisíci let. Během analýzy DNA obyvatel Gambie, Sierra Leone a Nigérie se totiž ukázalo, že pětina jejich genetické informace má neznámý zdroj.

Genetici se domnívají, že DNA předků moderního člověka obývajícího Afriku se zřejmě zkřížila s archaickým druhem člověka, který však dosud nikde jinde objeven nebyl. Jde o podobný případ, jako když se DNA obyvatele Evropy před tisíci let zkřížila s DNA neandrtálců.

Foto: unsplash

Na rozdíl od současnosti, svět byl kdysi domovem současně více druhů a poddruhů člověka a když na sebe různé druhy natrefili, došlo ke smíchání genetické informace. Následkem toho v sobě moderní Evropané nesou genetickou informaci neandrtálců, dokud například obyvatelé Austrálie či Polynésie v sobě nesou genetickou informaci tzv. denisovanů. Už nějaký ten čas se předpokládalo, že moderní obyvatelé Afriky v sobě nesou genetickou informaci neznámého archaického druhu člověka, až dosud se však nedařilo najít materiál, který by vědcům poskytl více informací.

Kdo byl neznámý předchůdce?

K závěru, že jde o genom neznámého druhu člověka, došli vědci tak, že ze získaných vzorků odstranili veškerou DNA, která se nepodobá DNA moderního člověka. Tak získali sekvence, které pravděpodobně pocházejí od antického předchůdce. Následně sekvence porovnali s DNA neandrtálců a denisovanů, ani v jednom z případů však nedošlo ke shodě.

Foto: pixabay

Zajímavé je, že o populaci duchů je málo informací i přesto, že značná část současné genetické výbavy, 2 až 19 procent, pochází právě z této větve. Vědci se domnívají, že jde o větev, která se oddělila od neandrtálců, a to před 360 000 až milion lety. Tvořit ji mohlo přibližně 20 000 jedinců a ke zkřížení s předchůdci moderních obyvatel Afriky došlo pravděpodobně před 124 000 lety.

Jak uvádí studie publikovaná v časopise Science Advances, vědci mají několik teorií, přičemž jedna z nich říká, že nemuselo jít jen o jednu linii archaického předchůdce, mohlo jich být klidně i více.

0
Uložit článek
Komentovat ( 0 )