Pokud mluvíme o masovém vymírání organismů, většina lidí si vzpomene na konec éry dinosaurů. V historii naší planety dokázalo lidstvo identifikovat 5 událostí, které označujeme za období masového vymírání druhů, přičemž aktuální vědci upozorňují na hrozbu toho šestého. Oproti tomu, co se na Zemi událo před přibližně 2 miliardami let, je však vyhynutí dinosaurů jen slabým odvarem.
Až 99% živých organismů vyhynulo při události, kterou vědci nazývají velkou oxidační událostí, tvrdí nová studie zveřejněná ve vědeckém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences). Událost, ke které došlo před přibližně 2 miliardami let, je podle vědců zřejmě největší změnou v historii naší planety, informuje americká CNN. Vědci se při svém novém výzkumu zaměřili na studium velké oxidační události, která se nazývá také kyslíkovou katastrofou. Víme, že tato událost způsobila masové vyhynutí organismů, ale až do nedávná jsme netušili v jakém rozsahu.
Před miliony let žili na Zemi pouze jednoduché mikroorganismy schopné fotosyntézy. Tyto organismy jednak vyčerpávaly množství živin v biosféře a jednak produkovali kyslík se kterým, zjednodušeně řečeno, Země neměla co udělat. Během milionů let tak množství kyslíku v atmosféře náramně vzrostlo, což vedlo k její velké oxidaci.
Velké množství kyslíku v atmosféře změnilo i její chemické složení. Vědci předpokládají, že metan, který je silným skleníkovým plynem, oxidem ve velkém množství na oxid uhličitý. Ten je sice také skleníkovým plynem, no srovnatelně slabším a méně agresivním, než metan. Za následek to mělo zpomalení skleníkového efektu atmosféry, ochlazení Země a nástup ledové doby známé jako Huronské zalednění.
Změny v chemickém složení atmosféry, které se následně odrazily i v klimatických podmínkách naší planety, měli podle vědců za následek vyhubení možná až 99,5% života na Zemi. Vyplývá to z expertízy vzorků barytu starého více než 2 miliardy let odebraných z kanadských Belcherových ostrovů.
Rozsah masového vymírání po velké oxidační události vědci doposud jen odhadovali. Teď už vědí, že planeta si s nadměrným množstvím kyslíku produkujících organismů poradila přímo celoplošně. Zjednodušeně řečeno, organismů, které produkovaly kyslík, bylo příliš mnoho a proto se jejich příroda musela zbavit a v následujících miliardách let vytvořit homogennější prostředí producentů i konzumentů.