Nejnovější výzkum ukazuje, že by se mělo jednat o černou díru, která se objevila po Velkém třesku – píše portál Phys.org.
Hypotéza o existenci této planety byla poprvé přednesena v roce 2014, protože bylo pozorováno neobvyklé orbitální uspořádání objektů, jejichž oběžné dráhy jsou soustředěny za Kuiperovým pásem. Daná planeta má mít přibližně 10-násobek hmotnosti Země a její průměr se odhaduje na 13 000 – 26 000 kilometrů. Její složení má být podobné Uranu a Neptunu a měla by tedy sestávat z hornin, ledu a plynného obalu.
Nakolik je od Slunce příliš vzdálená, tak je velmi obtížné ji zachytit a pozorovat. Dosud se to přitom nikomu nepodařilo. Zřejmě i to bylo podnětem pro nový výzkum, který přišel se závěrem, že celá hypotéza mohla být nesprávná a záhadným objektem není planeta, ale prastará černá díra.
Opírají se o gravitační anomálie
Prvotní černé díry jsou velmi staré a zároveň malé a objevily se bezprostředně po Velkém třesku. Předpokládá se, že vznikly v důsledku kolísání hmoty v raném vesmíru. Ty s menší hmotností se postupem času ztratily, ale větším se podařilo „přežít“ a rozpadat se mohou až nyní, i když jsme je dosud nikdy nepozorovali. Objekt, o němž je řeč, se nachází na úplném okraji naší sluneční soustavy, ve vzdálenosti 300 – 1000 astronomických jednotek.
Výzkumníci se při vysvětlování jejich nové teorie opírají o dosud nevyřešené a nepochopené gravitační anomálie, které ovlivňují oběžné dráhy transneptunstkých objektů.
Způsobovat by je mohl gravitační zdroj na okraji sluneční soustavy a i když se dlouhodobě říká, že by těmto zdrojům měla být volně se pohybující planeta, podle výzkumníků je třeba zohlednit možnost, že by to mohla být i zmiňovaná černá díra.
Také si můžete přečíst:
NASA překvapuje. V naší sluneční soustavě se nachází devátá planeta, která je první svého druhu
V obou případech je však velmi obtížné potvrdit tyto teorie a přijít s nějakými důkazy. Jak bylo zmíněno výše, energie vyzařovaná daným objektem je minimální a momentálně není možné ho pozorovat.
Autoři však doporučují zaměřit se na odchyt případného gama záření, které by mohlo podpořit jejich teorii o černé díře na okraji naší sluneční soustavy.