foto: Sony Pictures Classics

Snímek přináší děsivé svědectví o náročném životě v extrémních podmínkách.

Drama Kafarnaum je inspirována a vyskládaná z kousků reálného života v Libanonu, který je od toho našeho diametrálně odlišný. Nahlédněme do země poznamenané válečnými událostmi pomocí zajímavé snímky, která nám přibližuje tragické osudy obyvatel Blízkého východu.

Režisérka Nadine Labaki v roce 2018 okouzlila diváky i porotu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes, kde uvedla svůj nový film Kafarnaum. Přesto že jde o fikci, libanonská filmařka vytvořila jeho děj na základě zkušeností, které sama viděla a zažila při práci na filmovém scénáři. Podívejme se na život v Libanonu na počátku 21. století.

 

Příběh ukazuje dvanáctiletého chlapce Zaina, který se rozhodl zažalovat své rodiče za to, že ho přivedli na svět. Přibližuje nám svět nejchudších žijících ve slumech dnešního Libanonu pomocí malého chlapce, který přichází k soudu s tímto zvláštním požadavkem, ke kterému ho přinutil těžký osud, kterému musí dennodenně čelit.

Snímek si diváka získá okamžitě svou atmosférou a silnou tématikou, kterou zpracovává. Malý chlapec sice přišel na svět, ale jako kdyby ani oficiálně neexistoval. Jeho rodiče byli natolik chudí, že si při jeho narození nemohli dovolit chlapce oficiálně zaregistrovat, tak musí žít bez dokladů totožnosti, což mu značně komplikuje život.

 

Nemůže navštěvovat školu, nemůže cestovat a dokonce ani zajít k lékaři na vyšetření. Je vychováván spolu se svými sourozenci v těžkých podmínkách, kde od útlého dětství musí pracovat, aby vůbec nějak přežili. Avšak přežít při přítomném množství násilí a nelidských podmínkách není jednoduchý úkol.

Film nám ukazuje svět krutých praktik, které jsou v některých zemích běžné i dnes, v moderním 21. století. Jeho sílu umocňuje i zasazení neherců do rolí a jejich bravurní výkon. Pokud si však myslíte, že o bizarní scénář, který by se ve skutečnosti nikdy nemůže odehrát, jste na omylu.

Ne pouze ve filmu

Začátkem roku se na internetu objevila zvláštní zpráva o muži, jehož příběh by byl jakoby inspirovaný právě filmem Kafarnaum. Jak informoval portál BBC, Raphael Samuel z Bombaje se zastává názor, že by se děti na tento svět rodit neměli, protože je zkažený a přinese jim to celoživotní utrpení. Takové názory však nejsou ojedinělé.

Samuel je zastáncem filozofického postoje nazývaného antinatalizmus, jehož hlavní myšlenkou je záporná hodnota života, v němž každé dobro vždy převáží zlo. Rozhodl se tedy, že proti své matce začne soudní řízení kvůli tomu, že nepožádala o jeho souhlas s vlastním narozením předtím, než vůbec přišel na svět. A to i přesto, že s ní má prý dobrý vztah a že ví, že to reálně není možné. Možná i díky těmto faktům se však tento právní případ nesetkal s úspěchem.

Extrémní podmínky na život

Co má však společného se snímkem Kafarnaum je myšlenka světa, ve kterém lidé pouze zbytečně trpí. O bezmocnosti vymanit se z těžkých podmínek, do kterých jsme se narodili. Film nás nutí zamyslet se nad obrovskými rozdíly, které jsou v naší společnosti přítomny, i když je možná nevidíme nebo se snažíme před nimi zavírat oči.

Režisérka Nadine Labaki se ve své tvorbě nevyhýbá drsným či kontroverzním tématům. Ve filmu A kam půjdeme teď? rozebírá tematiku náboženství a vztahů mezi muslimky a křesťanky, které se snaží mezi sebou udržovat přátelské vztahy přes nekompromisní rozdílné názory jejich mužů. Za pozornost stojí i snímek Karamel, ve které zachytila problémy žen žijících v patriarchální společnosti.

 

O kvalitách její nejnovější snímky Kafarnaum svědčí i obrovský úspěch na festivalu v Cannes, kde si jak uvádí portál StepFEED, při premiéře vysloužil dlouhé, 15-minutové standing ovation a odnesl si Cenu poroty a nominaci na Oscara v kategorii Zahraniční film. Nebo vysoké divácké hodnocení, na ČSFD– 82% a IMDb– 8,5 / 10.

0
Uložit článek
Komentovat ( 0 )