Kontroverzní filmy nekladou meze originalitě a zajímavému zpracování námětu. Přesně to se podařilo režisérovi Fatihovi Akinovi v novém snímku, která přináší příběh sériového vraha, jehož obětí jsou prostitutky vyššího věku. Je nechutný a plný ošklivých scén, ze kterých se divákovi může zvedat žaludek, ale právě v tom spočívá jeho krása.
Německý režisér Fatih Akin natočil film U Zlaté rukavičky (The Golden Glove) podle stejnojmenné knižní předlohy Heinze Strunka. Zaměřuje se v něm na zvráceného vraha Fritze Honku, jehož obětí byly postarší prostitutky. Jelikož se mu vysmívali za preferování orálního sexu před pohlavním stykem, uškrtil je, rozčtvrtil a kousky jejich těla ukryl ve svém domě.
Snímek je inspirovaný skutečným příběhem německého sériového vraha Fritze Honku, který stál za vraždami čtyř prostitutek. Jejich těla ukrýval ve svém podkrovním bytě, kde jejich rozkládající maso hnilo a zapáchalo. Vraždy se odehrály v letech 1970 až 1975 v hamburské čtvrti San Pauli.
S krutostí se stýkal odmalička
Honkova zvrácenost vycházela již z jeho dětství. Tři jeho sourozenci zemřeli už při narození, Frutzův otec byl v koncentračním táboře a i on sám se do jednoho dostal. Když měl 11 let, přišel o otce a své mládí strávil v dětských domovech.
Kvůli problémům s alkoholem a svému zanedbanému vzhledu postiženému různými vadami, nedokázal udržovat vztahy se ženami. Začal proto vyhledávat společnost prostitutek.
Jeho první obětí byla v roce 1970 kadeřnice Gertraud Bräuer, která s ním odmítla mít sex. Uškrtil ji ve svém bytě, rozčtvrtil její tělo na kousky a ty ukryl na různých místech po okolí.
V roce 1974 zabil 54-letou prostitutku Annu Beuschel, protože nebyla při sexu dostatečně vášnivá. Po ní následovaly 57-letá Frieda Roblicková, 52-letá Ruth Schultová a 57-letá Frieda Roblicková. Způsob vraždy byl vždy stejný – zabít, rozčtvrtit a pozůstatky ukrýt ve svém domě. Zápach rozkládajícího masa se rozšířil i k sousedům, kteří se na něj začali stěžovat. Byl příliš líný na to, aby se zbavil jejich těl, tak se zápach snažil maskovat levným deodorantem.
Fritz Honka vyčníval i svým vzhledem. Byl nízký a disponoval řečovou vadou. I kvůli tomu preferoval především ženy nižšího vzrůstu a bez zubů. Obával se totiž zmrzačení penisu, ke kterému by mohlo dojít při orálním sexu. Starší důchodkyně byly tedy jeho ideální oběti, které hledal právě v hospodě U Zlaté rukavičky.
Honka byl za své kruté a zvrácené činy odsouzen na doživotí. Jeho alkoholismus však byla polehčující okolnost a tak jen strávil 15 let na psychiatrii.
Estetika ošklivosti na prvním místě
Už podle námětu je zřejmé, že nebude chybět množství zvrácených, nechutných a odpudivých scén. Hlavní představitelé nejsou typičtí sympatičtí hrdinové, právě naopak. Výběr samotných postav ještě více umocňuje v divákovi pocit nechutnosti. A právě tím se liší od kontroverzních snímků, které šokují zejména brutalitou. Pozornému divákovi neunikne ani písnička Karla Gotta – Einmal Um Die Ganze Welt, kterou mohou zachytit před závěrem snímky.
Fatihovi Akinovi se podařilo vytvořit a zachytit atmosféru života té nejspodnější společenské vrstvy, která není vůbec krásná. Stejně jako samotný Honka, i jeho oběti jsou zanedbané ženy vyššího věku spolu se vším, co k tomu patří. A přesně v této autenticitě spočívá genialita snímku U Zlaté rukavičky.
Film měl premiéru na 69. ročníku Berlínského mezinárodního filmového festivalu, kde se ucházel i o získání Zlatého medvěda za nejlepší film. Na Slovensku ho mohli diváci vidět na Art Film Festu v Olomouci a v těchto dnech jej můžete mít možnost shlédnout v rámci prohlídky nejlepších festivalových filmů Be2Can v osmi Slovenská městech.
murderpedia.org